Proč běžím? protože potřebuji dát někam do pryč, tu přebytečnou energii. Kapky mi bubují na již promočené oblečení. Voda z nebe je opravdu studená. Chjo. Jestli nastydnu a budu muset být doma, tak se nikdy nenaučím tu novou látku. Když doběhnu domů, funím. Vyjdu nahoru a dám si pořádnou koupel. Teplou koupel. Teplá voda mě štípe na studené kůži. Mám čas si popřemýšlet. Zítra se jde do školy, co když Katsu přestoupila na Seirin? Blbost. I když ne zas taková.
Vylezu z vany. Podívám se na sebe v zrcadle. "ženská, máš větší vnady, než mozek," řeknu si. Můj mozek má totiž velikost planktonu, asi. Možná menší. A taky se mi rozmazala řasenka, linky a make-up. Dneska stejně nikam nejdu, tak to smeju pryč. Vezmu si čisté (hlavně suché) oblečení.
Sednu si nad učení. Musím si projít látku, kterou jsme se učily minule. Jak dlouho nad tím sedím? Hodinu, dvě? Nevím. Vždy se učím dlouho. Musím mít totiž přestávky, kdy dělám něco jinného. Je to na obtíž. A asi bych vám měla objasnit proč. Jsem Hyperaktivní. Pořád něco dělám, neudržím pozornost u jedné věci. Nevím jak, ale odráží se to na mojich fyzických schopnostech. Skočím výš, Jsem rychlejší, mám větší výdrž. Ovšem kapacita mého mozku je dosti omezená.
Naházím učivo do tašky. Nezapomenu na převlečení na tělocvik. To je jeden z mých oblíbených předmětů. Mám docela hlad. Sejdu do kuchyně. Nikdo tady není. Jak jinak. Oba rodiče pracují dlouho do noci. No, tak dlouho zase ne. Nikdy nejsou doma dříve jak v šest večer. Ohřeji si zbytek jejich oběda.
S plným žaludkem se vyškrábu zpátky do pokoje. Plácnu s sebou do postele. Všude je ticho. Nepočítám kapky deště, jak bubnují na okno a parapet. Zaryji obličej do polštáře a zavřu oči. Pomalu usínám...
YOU ARE READING
Baka (Kuroko no Basket FF) POZASTAVENO
FanfictionMiluje basket. Bohužel, její škola má pouze chlapecký tým a na ten dívčí není dost členů. Jeden by řekl, tak si zahraj s přáteli. Ale co má dělat, když přátele nemá? To se však má brzy změnit a stejně tak s tím celý život Natarashi Aiko - Obrátí se...
