Pohled Emmy
Ale tohle mi přišlo hodně divný, odkud se sakra znají?! Jak to, že se Stella zná s Harrym a Niallem?!
Vůbec mi to nešlo do hlavy.
„Sakra, to je snad hluchá nebo co, že to musí mít tak nahlas puštěný to rádio?!“
Už mě to přestalo bavit. Stella se chovala nepřijatelně a každou chvíli mě to vytáčelo. Řekla jsem si, že už to takhle dál nezvládnu a rozhodla se s ní nějak promluvit.
„Stell ?“ zavolala jsem za dveřmi do jejího pokoje. Neodpovídala a hudba z pokoje byla slyšet až na zahradu.
„Měla by sis to trošku ztlumit.“ Začala jsem.
„To je moje věc.“ Ušklíbla se, ale ztlumila to.
„Už mě nebaví dělat věci, které by tě vytočily jenom, abych od tebe měla pokoj.“ Snažila jsem se říct uplně klidným hlasem.
„A co chceš dělat ?“ vypadalo to, že by ráda něco podnikla.
„Ukázala bych Anně a tátovi, že když jsme spolu, nedělá to dobře. Možná se začnou hádat a tím se to všechno vyřeší. Půjdou od sebe.“
Měla jsem moc ráda tátu i Annu a ani jsem nepomyslela na to, jak moc by je mohl jejich rozvod ranit. Vždyť se vzali teprve nedávno.
„Fajn.“ Usmála se. „Co podnikneme ?“
„Dnes večer by jsme zašli do nějakého klubu a přišly totálně nalité.“ Už při této představě se mi dělalo zle. A jelikož alkohol nepiju, bude to dost drsné.
„Souhlasím.“ Mrkla na mě a šla se obléknout.
„Jelikož jsem o měsíc mladší, tak mě máš na starosti a dotáhneš mě domů.“ Zvedla jsem se z postele a odcházela z pokoje.
Domluvila jsem s tátou, že dnes půjdu se Stellou do klubu a on souhlasil.
Stella to měla domluvit s Annou, ale táta ji předběhl a všechno bylo vyřízené během pár minut.
V klubu jsme byly už hodinu a já v sobě ještě neměla žádný alkohol.
„Dej si taky. Slíbila jsi to.“ Přistrčila ke mně sklenku s vodkou.
„Stell, myslím, že už jsi nalitá dost.“ drkla jsem do ní a ona se zakymácela na barové židličce.
„Jestli si nedáš, budu ti říkat srabe.“ Zasmála se
„Jestli si dám, dneska už se nedostanem domů.“ Odstrčila jsem sklenku zpátky k ní.
„Zavolám mámě, vyzvedne nás.“ Vytahovala mobil z kapsy.
„Ne, v žádném případě.“ Chtěla jsem jí vytrhnout mobil z ruky. Ale ona ho schovala.
„Tak to do sebe kopni.“ Přistrčila sklenku znovu ke mně.
„Máš mě na starosti“ a vypila jsem obsah skleničky. „Nechutný.“ Zanadávala jsem.
Stella mávla na barmana, aby donesl další.
„Už stačí.“ Seskočila jsem ze židličky a táhla Stellu za ruku, aby šla.
„Řekla jsi nalitý. A ty jsi uplně střízlivá.“ Vytáhla ruku z mého stisku.
„Co do sebe mám nalejt abys už šla domů ?“ chtěla jsem mít od ní už klid. Jelikož jsem jí to slíbila, tak jsem to musela splnit.
„Alespoň ještě tři skleničky.“ Zasmála se.
