Pohled Nialla (v Americe)
Už uběhli 4 dny a náš volný týden v New Yorku, se nám krátil. Ale jelikož za týden a něco jsou konečně prázdniny, tak to znamenalo jediný, že se po nich vrátíme zpět do UK. Konečně domů.
Já jsem se už nemohl dočkat, až přijedu zpátky domů do mého rodného Mullingaru za rodiči. Tak dlouho už jsme se neviděli. Myslím, že i ostatní kluci byli už rádi, že se za 2 měsíce vracíme zpátky. Louis a Liam se konečně uvidí s Ell a Dan a pojedou s nimi k nim, už se s nimi domluvili. Jen já s Harrym a Zaynem pojedem domů sami. A já ještě ke všemu letím pak ještě jednou letadlem, do Irska. Kluci jedou autama domů. Ale teď jsem se na to snažil nemyslet a užíval si těch pár zbývajících dnů.
S klukama jsme se jen pořád váleli vždycky u někoho v pokoji v hotelu. Koukali jsme se na televizi, chodili jsme k bazénu, který ten hotel měl nahoře na střeše, a jinak jsme ven moc nechodili, protože všude kam jsme se hnuli, byli samé fanynky. Ne, že bych je neměl rád nebo je nerad viděl, ale pořád chodit někde s ochrankou a bát se, že vás málem ušlapou, když si jdete takhle jen po pláži nebo supermarketu, není moc příjemný. Takže jsme se snažili moc nevycházet ven z hotelu, kde bylo celkem bezpečno. Jsem rád, že je tu s námi Paul, jinak by tu nebyla taková i legrace, když s ním někam jdem a taky by asi z nás brzo nic nezbylo.
Ty dny ubíhali celkem rychle a než jsme se nadáli, byl konec týdne a my museli zase vystupovat, tentokrát jsme odletěli do Philadelphie.
Bylo tam nádherně. Další dva týdny zabité, protože jsme jezdili i do okolních měst.
,,Thank you, it was with you amazing and great. I look forward to see you soon again.“ řekl Louis na jednom z posledních koncertů, tentokrát v Jacksonville. Fanynky ječely, nekteré sem viděl, že i brečí a házely nám na podium různé plyšáky.
Tohle byl opravdu jeden z nejlepších koncertů, které jsme zatím měli a že jich bylo dost. Ale už jsem se popravdě těšil i na svou postel na pokoji. Liamovi asi došlo nad čím se zamýšlím, přišel ke mně ,,jo, taky se těšim už na postel, ale hlavně na vanu“ řekl a já se s ním nahlas zasmál. Kluci nás slyšeli, jak se smějem, a tak se nás na zeptali ,,čemu se vy dva tady smějete?“ zeptal se Harry ,,ále, Niall už se těší na svou postel na hotelu, tak jsem mu řekl, že se už taky těším na tu svou, ale i na vanu, že se už nemůžu dočkat“ když to dořekl, bylo chvíli ticho než to klukům došlo, už to nikomu moc nemyslelo. Pak se ale taky začali smát a začali jsme se hádat všichni, kdo se nejvíc těší na tu nejlepší věc u nás na pokojích.
Když jsme přišli zpět na hotel, všichni okamžitě usli, já si jen vzal něco k jídlu a lehnul si taky do postele, za pár minut jsem už taky spal.
Pohled Stelly
Od té doby, co moje máma randí s otcem Emmy, se hodně věcí změnilo. Např. k nim teď hodně často chodíme na večeře, oni k nám třeba na víkend na obědy nebo jsme jednou dokonce byli všichni na výletě v Krkonoších.
Ale jednou mě máma úplně zaskočila ,,právě jsem mluvila s Patrikem a dohodli jsme se, že pojedeme všichni společně na hory do Rakouska“ ,zůstala jsem jen zírat a říkala si to snad nemyslí vážně! Ne, to nemůže myslet vážně...já s NÍ, nikam pod jednu střechu a navíc dní nepojedu! Ale byla to pravda.
Druhý den k našemu domu přijelo černé velké auto. Vystoupil z něj muž a šel k našemu domu. Zazvonil, já šla otevřít, protože máma ještě něco balila.
Otevřela jsem a v nich stál Patrik. ,,Ahoj Stello“ pozdravil mě a usmál se ,,ahoj Patriku“ odpověděla jsem a usmála se taky. ,,Už se těšíš na hory do Rakouska?“ ,,jasně, už abychom tam byli.“ lhala jsem, jak nejvíc to šlo a hlavně aby to nepoznal. Zdá se, že ne. ,,Kde je Anna?“ ,,máma je v kuchyni, ještě balí nějaký jídlo s sebou“ řekla jsem mu a šla si pro věci a odnesla jsem je do auta.
