Perfection {Harry Styles CZ}

Chapter 23

„ No co..." promluví po chvíli. „ Každý má rád pozornost," pokrčí rameny.

„ Ne každý," nesouhlasím s jeho tvrzením. „ Alespoň ne každý stojí o tak velkou pozornost jako ty," mrknu na něj. „ A teď už pojď, ať toho stihnu, co nejvíc," stoupnu si a popadnu ho za ruku.

*-*-*-*

Zabouchnu dveře na Harryho autě a upravím si vlasy, které mi okamžitě rozfoukal vítr. Samozřejmě, že to nemá cenu, jelikož když ruku stáhnu, okamžitě mi je podzimní vánek rozcuchá znovu. Povzdychnu si a otočím se čelem k Harrymu, který již také vystoupil.

„ Chceš, abychom napřed šli někam, kde si koupíš kalhoty nebo necháš výběr na mně?" zeptám se ho, přičemž se rozejdu k hlavnímu vchodu.

„ Kalhoty si můžu koupit později, můžeme začít tím Victoria's secrets," mrkne na mě.

„ Takže jdeme do Armaniho," protočím nad ním oči a vejdu do nákupního střediska. Okamžitě se okolo mě rozezní šum. Hudba z rádia, která z ní ze všech stran z různých stanic, a běžný hovor lidí, co zde nakupují. Jelikož se tady vyznám až moc dobře, tak přesně vím, kam jít a kde najdu obchod s věcmi od Giorgia Armaniho.

„ Ale ne, tam můžeme jít až později. Klidně půjdeme napřed tam, kam chceš jít ty," stále namítá. „ A jak vůbec víš, jaký kalhoty si kupuji?"

„ Mám oči, Harolde," znovu nad ním musím protočit očima. Občas mi přijde opravdu hloupý. Pracuji v zábavním průmyslu, takže se musím umět oblékat. Řekla bych, že Harryho a vlastně problém všech celebrit, co jsou na titulní straně každého druhého magazínu, je ten, že tanečníky považují za méně cenné, za nižší vrstvu, tudíž nepočítají s tím, že člověk jako já pozná kalhoty od Armaniho.

„ A ne, mně nevadí, když půjdeme napřed tobě koupit kalhoty, protože ty musíš za chvíli odejít a já stejně radši nakupuji sama," tímto ho konečně odpálkuji, takže sklapne, a já mohu pokračovat dál v ladné chůzi směrem k butiku.

Po chvíli tam konečně dorazíme a já nechám Harryho, aby si vybral. Když jsem chodila s Deanem nakupovat, tak na mně vždycky nechával výběr oblečení, i když oba máme velmi dobrý styl a i když se nerada někomu pletu do oblékání. Je sice pravda, že když si koupil něco, co se mi vyloženě nelíbilo, tak jsem mu to zkritizovala, ale i přesto jsem nikdy nechtěla nikoho ovlivňovat v oblékání.

„ Emmo, můžeme jít," luskne mi před obličejem Harry.

„ Promiň, jen jsem se zamyslela," zacukám hlavou a podívám se na tašku, kterou svírá v rukou.

„ Vidím," zasměje se a chytí mě za ruku.

„ Harry," syknu.

„ Emmo, kolikrát ti mám říkat, že mi je úplně jedno, jestli nás někdo vyfotí nebo jestli, co já vím, co. Prostě by mi bylo jedno, i kdyby nás považovali za snoubence. Já chci pouze držet tvojí ruku, protože jen tak vím, že jsi u mě a nikam jsi mi nezdrhla. A vím, že ti to nevadí, tak z toho nebudeme dělat vědu a budeme se držet za ruce a jestli se nás někdo zeptá, jestli spolu chodíme, tak řekneme, že jo, abychom je namíchli a tečka," zakončí svůj monolog.

„ Wow," unikne mi nahlas. Nečekala jsem, že tohle řekne. Cítím to samozřejmě stejně. Teda, podobně. To, jestli si někdo bude myslet, že spolu chodíme, mi jedno rozhodně není. Rozhodně nechci, aby unikly falešné informace.

„ Tak a pojďme. Nebudeme se bavit o takovýchto věcech," zamumlá a táhne mě z obchodu. „ Kam chceš jít teď?" zeptá se, aby změnil téma.