Story of my life(cz)

1. part

Doufám že se ti bude můj příběh líbit :)

''Crr, crr, crr'' zbudil mě hlas budíku... Rychle jsem ho hodila na zem a tím jsem ho vypnula.

Nespokojeně jsem se obrátila na bok a zachumlala se do peřiny.

Slyšela jsem jak někdo pomalu otevírá dveře, ''Elo, vstávej! Přijdeš pozdě do školy!'' podle hlasu to byla máma. ''Už jdu'' zařvala jsem.

Po 4 minutách jsem se vyhrabala z postele, a šla rovnou do koupelny. Tam jsem si umyla obličej studenou vodou a učesala se. Vešla jsem zpátky do pokoje a oblékla si na sebe bílé tričko a kraťasy. Vzala jsem si baťoh a vyrazila do školy. Musím chodit do školy pěšky, protože nemáme auto tak to trvá 12 minut.

Mám spoustu času tak vám můžu říct něco o mém životě... ''Jak už jste si všimli, jmenuji se Ela, Ela Bieberová. Chodím na střední do prváku a je mi 17 let. Bydlíme v malém pronajatém domečku. Mám mladšího brášku kterému je 15 a jmenuje se Justin a za chvíli bude chodit na střední jako já. Nemáme moc peněz, proto nemáme auto. ''Tátu'' (říkám mu jménem Vill) jsem nikdy neměla ráda, ale naštěstí mámu opustil už když mi bylo 2 a máma čekla bráchu. Mám ve škole jen jednu kamarádku která je normální a můžu jí věřit a jmenuje se Bella. Nechodím na párty protože si nemůžu dovolit luxusní hadry, mám sotva na jídlo. Můj život se mi líbí takový jaký je.''

Tak akorát, jsem u školy. Vešla jsemdo třídy, ''Elo! Tady!'' já se podívala na Bellu a ta už mě měla v objetí. ''Ahoj'' řekla jsem vysmátě. Ale pak mě smích přešel jakmile jsem slyšela zvonění a já ještě nebyla připravená...

Rychle jsem běžela ke skříňkám a pomocí kódu ji otevřela. Naštěstí jsem to stiha než přišla učitelka na biologii.

Mám lavici až úplně vzadu, můžu vklidu spát. Teda do té doby než mě ta kráva vzbudila a chtěla po mě nějaké otázky na které jsem neznala odpovědi...

Nějaká holka kousek od mé lavice mi radila ale já dělala že jí neslyším, nesnáším když mi někdoradí a už vůbec ne když znám odpověď! ''Elo, pro příště nespi při hodinách! Vychází ti sice 1 ale to neznamená že budeš při mé hodině spát!'' Křičela na mě. Čekala na moji odpověďale té se nedočkala.. Neměla jsem jí co na to říct!

Při dalších hodinách jsem byla už ready, stačilo se jen prospat při první hodině.

Po poslední hodině jsem se rozloučila s Bellou která šla ještě na oběd, já na obědy nechodím tak jsem šla rovnou domů.

Odemkla jsem dveře a šla rovnou do kuchyně, vzala jsem si z lednice mléko a jogurt, lžičku a skleničku a šla si sednout k jídelnímu stolu, po 3 sekundách jsem si všimla papírku ...

Vzala jsem ho do ruky a četla:''Zlatíčko, Justin je doma a já přijedu až zítra na večer. Jdi s ním třeba do parku a užijte si to! Miluju Tě máma.''

''Fajn'' řekla jsem si pro sebe. Jakmile jsem dojedla a uklidila, šla jsem do bráchova pokoje.

''Čau, nechceš jít se mnou do parku? Máma se prý vrátí až zítra večer'' řekla jsem s úsměvem ''Jo, jen se převlíknu!'' řekl a úsměv mi opětoval.

Po chvíli jsme vyrazili do parku, byl blízko tak jsme tam byli za 2 minuty.

V kapse jsem měla dvacku kdyby brácha chtěl něco.

Přišli jsme do parku a brácha hned běžel na klouzačku, klouzačku měl nejraději. I když mu je 15,pořád ho to baví... Ne že by se choval jak dítě ale prostě hoto baví. Já si sedla na lavičku a pozorovala ho jak se baví a směje, dokonce si našel kamarádku, o hodně mladší kamarádku. Koukala jsem se na ně a usmívala se jak sluníčko.

Po chvilce si ke mně sednul jeden krásnej kluk.. ''To je tvůj brácha?'' zeptal se s úsměvem ''Jo,je'' řekla jsem a úsměv mu opětovala ''Já jsem Luke a to je moje sestra Lucy'' řekl a podal mi ruku ''Ela a to je můj bratr Justin'' řekla jsem, chvíli jsme si tam povídali a smáli se..dokud tam nepřišel Justin a nepřerušil nás ''Elo, máš prachy?'' ''Jo'' ''Koupíš mi zmrzlinu?'' taky bych si dala ale mám jen dvacku... zvedla jsem se ''Můžem se přidat?'' zeptal se Luke ''Jasně'' řekla jsem s úsměvem.

Justinovi jsem koupila zmrzlinu a Luke koupil zmrzlinu Lucy. Chvilku jsme si povídali ''Tak my už půjdem'' řekl Luke zklamaně'' Třeba se tu ještě někdy potkáme'' ''Nechceš spíš moje číslo?'' řekl a na konci se usmál ''Tak jo'' řekla jsem a taky se usmála.

Z kalhot vytáhl propisku a vzal mi ruku, napsal mi na ní ''778 538 394 Luke'' pak už jsme se jen rozloučili a já s Justinem jsem šli pěšky domů.

Děkuji za přečtení mého příběhu, jestli se divíš proč jsem vymazala příběh zvaný disco dance tak to byla úplná kravina a už mě nic nenapadalo :D Snad se ti tento příběh bude líbit, budu ráda když mi napíšeš jestli mám psát dál nebo jestli to je kravina :))