Řev

22.

     Mimořádný pohled Elliota! :3 A pokud budete chtít a dáte 50 votes, bude další a poslední díl :). Pokud ne, skončí to takhle ://.

     Když Chris zkolabovala, co nejrychleji jsme ji přenesli na ranč, odkud ji převezli do nemocnice. A já trval na tom, že pojedu s ní.

Sedím u její postele. Přemýšlím o všem co se stalo. Bojím se o ní. Pořád se neprobouzí. Doktoři sice říkali, že bude v pořádku, prý na sebe příliš tlačila, ale já si to nemyslím. Mám o ní strach. Řekl jsem jí dost hnusných věcí. Ne všechno byla úplná pravda. Jo, je Katy podobná a jo, od Katyiny smrti jsem se nezamiloval, ale do Chris jo. Nevidím v Chris jen Katy. Ty dvě jsou si sice trochu podobné, ale zároveň jsou děsně rozdílné. Katy byla klidná a nesmělá. Chris je násilnická a chladná. Ale to na ní miluju. Nezamiloval jsem se do ní kvůli její bezbrannosti. Zamiloval jsem se do ní kvůli její vlastní kráse. Kvůli její síle, odvaze, barvité povaze a spoustu dalších věcí. Miluju na ní všechno. A teď tu sedím vedle jejího nemocničního lůžka, pevně držím její drobnou ruku a brečím. Kvůli mě se zranila. Kdybych byl silnější...

      Nejdřív uběhl týden. Pak měsíc. A ona se pořád neprobudila. Každý den za ní chodím. Ve škole se už ani nesměju. Je mi z toho na nic. Vedle mě nikdo nesedí. Nikdo si tam kromě ní nesmí sednout. Už bych zapomněl na tenhle pocit beznadějnosti. Je to stejné jako s Katy. Katy umřela na rakovinu. Celou dobu to zatajovala i před svojí rodinou. A když jsme se to dozvěděli, bylo již pozdě. Zatajovala něco Chris? 

Už je to půl roku. Doktoři ztrácejí naději a já pomalu taky. Tvrdí, že pokud se neprobudí do týdne, odpojí jí od přístrojů, co jí drží naživu. To nedovolím. Znovu brečím. ,,Chris, prosím tě, otevři oči. Prober se. Nechci žít bez tebe. Nedokážu si bez tebe představit život. Tak prosím, otevři oři. Klidně mě nesnášej, opovrhuj mnou, ale žij!" vzlyknu a políbím jí na její chladné rty. Já, Oliver i Sophie jsme se změnili. Všichni tři si to vyčítáme. Sophie se přestala líčit a chodit hlavně v růžové. Taky přestala být taková mrcha a už se ani tolik nebaví s lidmi. Oliver sice začal chodit s Emily (která zhubla), ale už není stejný jako dřív. Všichni tři brečíme. 

     Uběhl týden. Doktoři obklopují mě a její postel. Všichni mají smutné obličeje. ,,Prosím ne," vzlyknu a obejmu její bezvládné tělo. ,,Já jí miluju, nemůžete mi jí vzít! Chris, prosím. Neumírej mi. Ty nejsi jako Katy! Já miluju tebe. Tebe! Ne Katy. Tak prosím, dovol mi tě milovat."

,,Je nám to líto, ale ta se už neprobere."