Řev

3.

        V médiích máte Sophii :). Jak se vám zatím příběh líbí?

     ,,Hoj Chris!" Zůstanu překvapeně zírat na Elliota, který stojí u hlídacích policistů a vesele se s nimi vybavuje. ,,Co tu chceš?" vyjedu na něj pořád šokovaně. ,,Christin, kde máš vychování?" okřikne mě jeden z těch hňupů. ,,Tam kde rodiče. Hluboko pod zemí," odpovím mu jedovatě a Elliot zaraženě zamrká. ,,Tvoji rodiče dělají podzemní práce?" Jak moc blbej je? ,,Ne, jsou mrtví," prosmýknu se kolem něj a rychlým krokem se vydám ke škole.

,,Promiň," dožene mě a já mu věnuju naštvaný pohled. ,,Tohle slovo mě dokáže nehorázně vytočit. Neomlouvej se, když to nemyslíš vážně."

,,Jsi víc hovorná než včera," upozorní mě a já ztuhnu. Nesnáším ho. Nesnáším ho. Nesnáším ho. ,,Nesnáším tě."

,,A já tě mám rád," odpoví mi jednoduše a já protočím oči. ,,Nechtěla bys zajít do kina?" pozve mě na rande a já zastavím. Povytáhnu obočí a nevěřícně se na něj podívám. ,,Hele to si tak dementní nebo si na to jenom hraješ?" zeptám se ho přímo a zase se rozejdu. ,,Proč jsi ke mě tak chladná? Udělal jsem ti něco?" On je vážně tak vlezlý.

,,N-E-O-T-R-A-V-U-J," vyhláskuju mu to slovo a na každé písmeno dám smrtelný důraz. ,,Pochopils?" 

,,Chris je zlá," nafoukne uraženě tváře a mě proti své vůli zacukají koutky. Vypadá jako nějaká superstár, ale chová se jako dítě. ,,Tak se s tím smiř."

     ,,Dobré ráno, Christin," pozdraví mě ta zrzka ze včerejška. Jak že se to jmenovala? ,,Čau," zabručím napjatě a protáhnu se. ,,Elliote, šel by si se mnou dneska prosím do kina?" přidá se k nám Sophie a afektovaně pohodí vlasy. Chtě nechtě se musím rozesmát. Blondýna mi věnuje opovrhující pohled. ,,Čemu se směješ? Monstra jako ty nemají právo se smát." Oči mi zlovestně zajiskří a já se falešně usměju. ,,Monstrum? To se mi líbí. Lepší než být namyšlená holčička s minimálním IQ."

,,Aspoň jsem bezdůvodně nenapadla svoje spolužáky tak, že skončili v nemocnici! Dva zpřelámaný ruce, jeden silný otřes mozku, jedna upadla do kómatu a zbylí byli natolik zmlácení, že je vlastní rodiče nepoznali!" To už nás sleduje celá třída. Vstanu ze židle. Oči mi potemní a přes obličej mi přelétne stín. ,,Když jsem takové monstrum, neměla bys mě urážet. Protože jinak ztratím kontrolu a tentokrát by to mohlo skončit něčí smrtí," sladce se na ní usměju a ona se zatváří zděšeně. ,,Takže ti radím holčičko, nezačínej si se mnou," mrknu na ní. Do třídy vtrhne policajt. Zase ten hlídací čokl.

  ,,Hej co se tu děje?" zeptá se rozhořčeně a hrubě mě chytí za zápěstí. Sophie spadne na zem a po tvářích jí začnou téct falešné slzy. ,,O-na mi ub-lížila! Vy-hrožuje mi. D-ěsí mě!" Policajt zesílí stisk a jeho baculatá tvář se zkroutí hněvem. ,,Už zase jsou s tebou problémy. Takoví jako jsi ty by měli jednoduše zemřít! Nebo zbytek života strávit v base." 

Vytrhnu se mu a zhluboka se nadechnu. Musím se uklidnit. Už tam nechci jít zpátky. Nesmím se nechat vytočit. ,,Máte pravdu, poručníku. "

Zazvoní na hodinu, ale napjatá atmosféra nemizí. Všichni se na mě dívají s hrůzou v očích. No co, nepotřebuju se bratříčkovat s tak povrchními a sobeckými lidmi. Přátelé? Co to vlastně je? Akorát se přetvařují. Zradí tě. Vždycky tě zradí. Přede mě dopadne papírek. 

   Jsi v pohodě? Sophie si nevšímej. Je to k*ráva -_-. Elliot

Tentokrát vzkaz neroztrhám. Místo toho popadnu tužku a začnu mu čmárat odpověď.

   Jsem v poho. Nerozhodí mě nic tak malicherného. Bojíš se mě? Chris

Ne, proč bych měl? Nezajímá mě tvoje minulost. Mám rád zajímaví lidi jako jsi ty! Šla bys dneska ven? Ptal jsem se tvých hlídačů. Pokud s tím budeš souhlasit, povolí ti vycházku na dvě hodiny. Zdá se, že si mě oblíbili :D. Elliot

Zůstanu civět na jeho odpověď. To jako vážně? Kdo by čekal, že ti vládní čoklové ustoupí? No, ten kluk má něaký charisma, ale tohle? Nevidím nejmenší důvod s ním někam jít. Ale naštve to Sophii. A to už je dostatečný důvod. Navíc si chci něco koupit. 

     Fajn, vyzvedni mě v pět. Chris