Řev

9.

     ,,Chodit?" vyjekneme s Elliotem nastejno. Kristian přikývne. ,,Políbili jste se, byli jste na rande. Obvykle spolu lidi začínaj spolu chodit."

To je pravda. Možná by mě to změnilo?

,,Eh to asi ne, tak moc se ještě neznáme." Zarazím se a trošku ublíženě se na Elliota podívám. Nechápu ho. Políbí mě, pořád mi říká, jak mě má rád, ale nechci se mnou chodit?

,,Elliote, měl by sis ujasnit co děláš," promluví Kristian a trošku omluvně se na mě podívá. Já pokrčím rameny. No, asi je to tak lepší. Přeci jen, pořád ho nenávidím ne? Nebo snad ne? No, není tak otravný jako na začátku. Sakra.

     ,,Uvidíme se zítra ve škole?" 

,,Jo," odpovím a on se zvedne. ,,Tak já už musím. Pa," usměje se a vyběhne z domu. ,,Nechápu ho."

     ,,Dobrý ráno, Christin!" pozdraví mě Emily (ano, už jsem si zapamatovala její jméno. Radujte se:D).

,,Ahoj Emily," oplatím jí to a ona se na mě šokovaně podívá. Co sem zas udělala? ,,Co?Jsem někde špinavá?" začnu se ošmatlávat po obličeji.

,,Ne, já jen, řekla jsi mi jménem," začervená se a já se na ní nechápavě podívám. ,,Aha," odpovím na to chabou odpovědí. Elliot ještě nepřišel. Zvláštní. Obvykle na mě čeká u branky. Je to kvůli tomu co se stalo včera? Nechápu grrr. 

      ,,Všichni jste pozváni na mojí narozeninovou párty! Dokonce i ty Christin a Emily!" falešně se na nás usměje Sophie a podá nám dvě pozvánky. Nakrčím obočí. Tohle smrdí. Proč by tam zvala někoho, s kým se nebaví? Emily se rozzáří očka. Když se na ní podívám z jiného úhlu, vypadá celkem roztomile. Jako odkopnuté štěně buldoka, který dychtí po pozornosti. ,,Děkuju Sophie!" zapiští nadšeně a podívá se na mě. ,,Půjdeme tam spolu?"Nemám ponětí proč, ale je mi jí líto. Navíc, chci zjistit, co má ta kr*va za plán. ,,Jasně."

Elliot ten den nepřišel do školy. No co se dá dělat? Nebudu se tím zbytečně trápit. Kromě Emily se se  mnou nikdo nebaví. Všichni se mě pořád bojí. Nedivím se jich. Navíc, nestojím o přátelé. ,,Půjdeme tam společně?" nabídne mi Emily a já se zamračím.

,,Proč bych měla?" zavrčím trochu podrážděně. ,,Jsme kamarádky ne?" upřímně se na mě usměje. Ona je tak naivní a hloupá. Ta oslava bude jenom zástěrka pro nějakej ďábelskej plán. Ale i kdybych to Emily řekla, neuvěřila by mi. Nejspíš si myslí: Všichni jsou dobří. Je to hloupý děcko. Nemá žádné přátelé a stejně se na každého usmívá a všem pomáhá. Nedochází jí, že jí všichni využívají jenom kvůli tomu, že je chytrá. Nevím proč, ale mám nutkání jí ochraňovat. Nemůžu jí tam nechat jít samotnou. Namočila by se do problémů. 

,,Fajn," přijmu její nabídku. Už mě hlídá jenom Kristian a ten je hodnej. Takže žádný problém. 

      O dvě hodiny později se scházím s Emily před domem Sophie. Vzala jsem si na sebe černo zelené šaty (viz. média). Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a oči jsem si pouze obtáhla černou tužkou. Emily má na sobě oranžové šaty a vlasy si stáhla do drdolu. Brýle vyměnila za čočky a oči si zvětšila pomocí linek. Dům Sophie je obrovský a luxusní. ,,Sluší ti to," pochválím jí vzhled a ona se na mě trošku nervózně usměje. Koupila jsem Sophii naušnice. 

,,Jdeme?"