10.

1.9K 129 2
                                    

     Párty už je v plném proudu. Kam až moje oko dohlédne, tam jsou tančící lidé. Je tu dusno. Poznávám tu jen pár lidí. ,,Už jste přišly. Čekala jsem na vás," přiřítí se k nám přeslazeně vypadající Sophie. Má na sobě růžové šaty končící pár čísly nad koleny, k tomu má stejně zbarvené boty na vysokém podpatku, ve vlasech, které si poctivě navlnila má růžovou mašli. Oči má obtažené linkami a stíny má jak jinak růžové. Zvedá se mi z ní žaludek. ,,Věnujte mi všichni pozornost!" Hudba ztichne a všichni na nás upřou oči. Co asi chystáš, barbie?

,,Chtěla bych vám představit moje dobré kamarádky!" Zamračím se. Co to do háje? ,,Tady to je Emily Grahamová. Její výška je 160 centimetrů a váha 75 tun. Míry jsou 60, 150, 170! Nezamilujte si jí. A v těch šatech vypadá tak sexy. Jako obří chodící mrkev. Díky za dárek. Koukněte se, co mi ta chudinka koupila! Obřího plyšového zajíce. Kdo dneska ještě sbírá plyšáky?" začne se posměšně smát. Emily začne brečet. Ruce zatnu v pěst. Jak předvídatelný běh událostí. Proč mě to tak štve. 

     ,,A mě představit nechceš? I když já se představit dokážu. Čau lidi, moje jméno je Christin. Je mi šestnáct let. Má výška je 175 centimetrů a váha 50 kg. Míry jsou 90, 60, 90. A tady máš naušnice. Původně jsem ti chtěla koupit masku na ksicht, aby sis tím zakryla obličej, ale nemám v povaze být hnusná na chudinky. Už vám byla představena paní růžový bonbon? Ne? Tak já vám ji představím. Očividně na to nemá dost mozkových buněk. Její jméno je Sophie a věk? Neznámý. Výška 175 centimetrů a váha 2,5 kilogramu. Míry jsou silikony, 40 a 50," věnuju Sophii nepřátelský úsměv a publikum se rozesměje. Hostitelky obličej nabere sytě rudou barvu. 

,,Aspoň mám kluka! Elliote, pojď sem!" Ztuhnu. Srdce mi buší jako o život. K ní se doklopýtá Elliot. Táhne z něj alkohol a marihuana? Jsou nezletilý. Budu odsud muset vypadnout, nebo načichnu a Kristian mi dá sprda. ,,Zlato, miluješ mě?" Sophie se na něj přeslazeně usměje a Elliot jí chytí za zadek. ,,Jasně." Chci brečet, ale dál mám na obličeji kamennou masku. Ty dva se políbí. ,,Emily, chceš tu ještě být?" zeptám se kamarádky, která mlčky zavrtí hlavou. ,,Fajn, dám ti dárek za to, že se se mnou bavíš," usměju se na ní a zhluboka se nadechnu. Promiň Kristiane. Pomalým krokem se k nim rozejdu. Hrubě od ní odstrčím Elliota a chytím tu blondýnu az vlasy tak, že musí zaklonit hlavu.

     ,,Myslím, že už jsem tě varovala ne? Ale ty si pořád nechceš dát pokoj.  Elliota si klidně sežer. Pochopila jsi můj a jeho vztah úplně špatně. Nikdy bych se nechtěla zahazovat s takovou nickou. Ale rozbrečela si mojí kamarádku. A to ti nikdy neodpustím." Zornice má rozšířené hrůzou. Dá mi pěstí do břicha. Má větší sílu než jsem si myslela. Ale pořád je to v pohodě. ,,Teď už se to dá brát jako sebeobrana," pustím jí a pěstí jí zasáhnu do břicha. Chytím jí kolem krku a věnuju jí kolínko na to samé místo. ,,Už nikdy neublížíš Emily jasné?"

,,Jo," zasípá a mě se oči vražedně blýskají.

,,Neslyšela jsem tě!!" zařvu a ona spadne na zem. Třese se. Po tvářích jí tečou slzy, které jí rozmazávají líčení. ,,Ano paní!"

Spokojeně se usměju, popadnu Emily a vyjdeme ven.

ŘevOnde as histórias ganham vida. Descobre agora