119.

201 8 1
                                    

Šla jsem se projít když jsem pocítila první příznaky přicházejícího porodu. Severus byl naštěstí u mě a hned mě vzal za madam Pomfreyovou. Vyjde to mnohem lépe než nemocnice svatého Munga. Prohlédla mě a chvíli jí trvalo než mi vysvětlila důvod svého šokovaného a vyděšeného výrazu. ,,Nechci vás děsit ale, musela jsem to přehlédnout, no zkrátka budou tři, ne dvě jak jsem myslela. Omlouvám se za tu chybu." Dostala ze sebe koktavě nakonec. Zhluboka jsem se nadechla a zavřela oči. Sakra. No co to bude dobrý. Dvě nebo tři to není zas takoví rozdíl. Otevřela jsem oči. ,,To zvládnu." Po chvíli si madam Pomfreyová vzala Severuse stranou, mluvila potichu ale já jsem moc dobře věděla o čem s ním mluví. Zavřela jsem oči a sledovala jsem je jak spolu mluví, stála jsem přímo u nich ale oni o tom nevěděli protože moje tělo zůstalo v posteli. ,,Měla by to zvládnout ale musím se vás zeptat. V případě komplikací, mám se snažit primárně zachránit ty děti nebo Angeliku?" ,,Jak se můžete takhle ptát? Hlavně zachraňte Angeliku! Ona musí přežít." Otevřela jsem oči. Vybrala jsem si dobře.

Tohle už je příliš ~ Severus SnapeWhere stories live. Discover now