Tohle už je příliš ~ Severus Snape

66.

Vím že to zní hrozně ale už jsem si na to zvykla. Takoví prostě je, chce mě mít plně pod kontrolou a rád mi dává najevo moc kterou nade mnou má. Když to přežene, omlouvá se jen když je to opravdu vážné, jinak se omlouvá tím že se ke mě chová obzvlášť hezky. Myslím že neví jak by měli vztahy fungovat, to co on poznal rozhodně nebylo zdravé. K tomu jeho dominantní osobnost také hraje velkou roli. Jsem si jistá že je možné aby náš vztah byl zdraví a relativně normální ale ke svému znepokojení jsem zjistila že mi to takhle vyhovuje. Nikdy by mě nenapadlo že budu spokojená v takovémhle vztahu ale nemůžu si pomoct, užívám si to. Nevím jak se to stalo, je o dvacet let starší než já, je to učitel a měla jsem ho pět let na lektvary. V pátém ročníku jsem se do něho zamilovala po tom co se mě dva kluci z Nebelvíru snažili zatáhnout do zapovězeného lesa a nechci si ani představovat to co by udělali s mím tělem kdyby tam nepřišel Snape pravě ve chvíli kdy mi začali sundavat oblečení. Roztrhali mojí košili a pamatuji si jak mi Snape dal svůj plášť aby jsem se mohla zakrýt. Ten způsob jakým se mě snažil utěšit a jak se postaral aby je vyloučili mi utkvěl v hlavě a nemohla jsem na to přestat myslet. Člověk by si řekl. 'Ale to by udělal každý učitel.' Ano asi ano ale já jsem si kvůli tomu uvědomila své city. Snažila jsem se to potlačit, říkala jsem si že je nemožné aby mě miloval a že i kdyby tak je o hodně starší než já a je to můj učitel takže to prostě nejde. Ale nakonec jsem podlehla.