Tohle už je příliš ~ Severus Snape

93.

Snape mi řekl ať počkám venku ale já jsem ho v tom nechtěla nechat takže hned po tom co vešel dovnitř jsem si sundala rukavici a přiložila jsem ukazováček na erb prstenu. Vešla jsem dovnitř a viděla jsem Voldemorta jak mluví se Severusem. ,,Byl jsi dobrý a spolehliví služebník Severusi. Ale jinak to nejde." Nigini se nebezpečně blížila. Pocítila jsem přítomnost svého bratra a v hlavě se mi vyjevil obraz situace předemnou z jiného pohledu. Podívala jsem se na zatarasený průchod který vede k vrbě mlátičce. Harry je přímo tam. Nigini zaůtočila a kousla Severuse do krku, pán zla potom i s ní odešel rychle jsem došla k Severusovi a odkryla jsem prsten. ,,Angeliko..." ,,Bude to dobré." Vytáhla jsem hůlku a začala jsem ránu na jeho krku léčit, sama jsem byla v šoku když jsem viděla že se rána opravdu úplně zahojila a není po ní sebemenších stop. Snape se zvedl a já ho následovala, instinktivně si rukou zkontroloval krk. ,,Bez toho prstenu by to bylo nemožné." ,,To asi ano, ani nevíte jak jsem teď ráda že ho mám." Objala jsem ho a on mi objetí opětoval. Když jsme se odtáhli, promluvila jsem na Harryho. ,,Harry, vím že jsi tady." Snape mi věnoval překvapený pohled ale potom Harry vyšel ze svého úkrytu i s Ronem a Hermionou. ,,Proč jsi ho zachránila?" ,,Záleží mi na něm." Ron se do toho vložil. ,,Ona má snad stockholmskej syndrom ne?" Povzdechla jsem si. ,,Ne nemám a jděte už všichni někam s tím stockholmským syndromem!" ,,Ale jak si tím můžeš být tak jistá?" Promluvila Hermiona. ,,To vám vysvětlím jindy, teď mi budete muset věřit." Otočila jsem se k Severusovi. ,,Myslím že bude nejlepší když jim dáme naše vzpomínky, není čas to všechno vysvětlovat." Vyndala jsem malou lahvičku a Snape pomocí své hůlky vzal své vzpomínky a vložil je do vnitř, udělala jsem totéž, zavřela jsem lahvičku a podala ji Harrymu. ,,Vezmi to k myslánce, je tam všechno co potřebuješ vědět. O Brumbálovi, o mě, o Severusovi ale hlavně o tobě." Harry došel ke mě a vzal si lahvičku. Chvíli zaváhal ale potom si mě přitáhnul do pevného objetí a já mu ho opětovala. ,,Ale co ty Angeliko?" ,,O mě se neboj, slibuju že budu v pořádku." Voldemortův hlas promluvil ke všem v okolí Bradavic. Když domluvil, odtáhla jsem se od Harryho. ,,Rychle, jdi máš jen hodinu!" Harry jen přikývl a spolu s Ronem a Hermionou odešli.