Tohle už je příliš ~ Severus Snape

102.

Druhý den ráno jsem se připravila, rozloučila jsem se se Severusem a přemýstila jsem se do doupěte. Harry už na mě čekal. Pevně jsem ho objala. ,,Všechno nejlepší Harry." ,,Všechno nejlepší Angeliko." ,,Tak jak se máš?" ,,Dobře, už se docela těším zpátky do Bradavic." ,,Je to neuvěřitelný že je po všem. Jsem hrozně ráda že jsme to zvládli a teď můžeme konečně žít v klidu. Já se po prázdninách taky vrátím do Bradavic ale ne jako studentka. Prostě tam jen budu se Severusem. Když se budu nudit, můžu pomáhat učitelům a doučovat studenty kteří to budou potřebovat." ,,Tak to jsem rád, alespoň se budeme často vídat. A jsi s ním opravdu spokojená?" ,,Ano jsem. Jsem si jistá že je pro mě ten pravý." ,,Dobře tak to jsem rád." ,,A co ty a Ginny?" ,,Jo dobrý, teď když je Voldemort pryč jsme se dali zase dohromady a funguje nám to." ,,To je super, moc vám to přeju." Odpoledne proběhla naše společná narozeninová oslava a moc jsme si to užili. Weasleyovi stále truchlí nad ztrátou Freda ale už se s tím docela vyrovnali. Teda George to zničilo, prý vůbec nevychází a když jsem ho dnes viděla, ani jsem ho nepoznala. Obarvil a ostříhal si vlasy. Slyšela jsem Molly jak se ho ptá proč a on jí řekl že ho jinak pořád vidí v zrcadle a rozbrečel se. Pro něj je to bez pochyby nejhorší. Byly jako jedna osoba ve dvou tělech. George ztratil spolu s Fredem část sebe. Ostatní se ale snažili nám zajistit hezkou oslavu a podařilo se jim to.