Tohle už je příliš ~ Severus Snape

58.

Rozhodla jsem se pro jednoduchý ale zajímaví outfit zároveň. Ke všemu mám kabelku ale poslední dobou mi to je na nic. Draco mě provedl po jejich obrovském sídle plném luxusu. V minulosti jsem tu už párkrát byla ale vždy jen na krátkou dobu. Harrymu to vadilo a já jsem ho nechtěla zbytečně štvát. Došli jsme až do obývacího pokoje když k nám doběhla Narcissa. ,,Už je tady! Pojďte se mnou rychle!" Dorazili jsme do přímací místnosti právě v čas. Uklonila jsem se stejně tak jako ostatní. ,,Sladká Angelika." Odmlčel se. ,,Už dlouho jsme se neviděli." Došel až ke mě, nadzvedl mi hlavu a odrnul tričko zakrývající značky které na mě Snape zanechal jen před pár hodinami. ,,Vidím že si tě Severus náramně užívá, to je moc dobře." Zle se zasmál. Pohlédla jsem mu očí, stále držel mou tvář tak aby jsem k němu vzhlížela. ,,Samozřejmě že si mě užívá, může tak proč by ne? Popravdě se divím že ještě žiju s tímto přístupem." ,,Žiješ protože všichni mají zakázáno tě zabít. Smí ti ubližovat ale ne až moc. Ale tvůj milovaný bratr se jak se zdá ani neobtěžuje tě zachránit." ,,Myslím že je to těmi opatřeními můj pane. Má co dělat aby jste ho nenašel, říká si že mě nemůže zachránit pokud ho dostanete." ,,Asi máš pravdu. Jednou se ale bude muset se mnou utkat a potom, se mi budeš hodit. Luciusi, nechte nás, o samotě." Draco mi věnoval vyděšený pohled ale odešel s jeho rodiči a Bellatrix. Nikdy jsem nebyla s pánem zla sama v místnosti ale to zvládnu. Voldemort mě pustil a kousek poodstoupil. Zůstala jsem stát na místě. ,,Teď mi pověz, bráníš se mu?" Takovou otázku jsem opravdu nečekala ale snažila jsem se zachovat si chladnou hlavu. ,,Ne." ,,Pročpak?" Zle se usmíval. ,,Nemá to smysl a bylo by to jen horší. Nejsem hloupá." ,,To máš pravdu, hloupá opravdu nejsi. Tak mi řekni, jak můžu získat bezovou hůlku?" ,,No asi by jste musel jít do Bradavic a otevřít Brumbálův hrob. Nic jiného mě nenapadá." Pohladil mě po tváři, opět jako nějaké zvíře. ,,Dobře jak myslíš. Pokud máš pravdu, odměním tě." ,,A pokud ne?" ,,Pokud ne, možná si tě od Severuse na jednu nebo dvě noci půjčím pro své osobní potěšení." Nedala jsem na sobě najevo strach který to vyvolalo ale všimnul si že se mi začali mírně třást ruce. ,,Copak maličká? Nebyla by to pocta?" ,,Ano můj pane byla." ,,No tak vidíš, vím že máš strach z toho co ti Severus dělá, vím jak tě to trápí, proto právě to by bylo tvím trestem. Zároveň by jsem ti tím ale věnoval velkou poctu a tím tě odměnil za tvou upřímnost a moudrost." ,,Ano můj pane." Z jeho smíchu mi přejel mráz po zádech. ,,Můžeš jít." Mírně jsem se znovu ukonila a šla jsem rovnou do svého pokoje pro hosty.