Hned druhý den ráno přede mě na stůl upustila Errol dopis. Profesorka McGonagallová vedle mě se na dopis překvapeně podívala a potom pohlédla na Snapea. Muselo jí opravdu překvapit stejně tak jako to překvapilo mě že mi dovolil si s někým psát. Otevřela jsem dopis.
,,Ahoj Angeliko! Jsme moc rádi že jsi v pořádku, měli jsme o tebe obrovský strach ale to že jsi měla možnost nám napsat nás trochu uklidnilo. Ron na tom pořád není dobře ale prý má velkou šanci dostat se z toho, musíme doufat. Harry a Hermiona vůbec nevíme kde jsou, vydali se na dalekou cestu bez jediného slova. Dávej na sebe pozor, přejeme ti mnoho štěstí!
Molly Weasleyová"
Dočetla jsem a podala jsem dopis Snapeovi, ten se na něj sotva podíval než mi ho vrátil, očividně mu jako důkaz že v tom není nic důležitého nebo tajného stačilo to jak ochotně jsem mu ho dala. Dopis jsem si schovala do kapsy hábitu. Celí den jsem ho nosila u sebe dokud jsem se nevrátila do Snapeova bytu, potom jsem ho uklidila mezi své věci. Ulevilo se mi když jsem se dozvěděla že Ron má šanci být zase v pořádku. Jak ale pomoct Harrymu a Hermioně? Opravdu by mě zajímalo kde jsou a jestli jsou v pořádku.
YOU ARE READING
Tohle už je příliš ~ Severus Snape
Fanfiction15+ Kapitoly většinou vydávám každý den. Tento příběh začíná na začátku Harryho šestého roku v Bradavicích. Obsahuje ale vysvětlení toho co bylo před tím a je důležité pro děj. Nedoporučuji tento příběh slabím povahám. Některé kapitoli obsahují i...
