Tohle už je příliš ~ Severus Snape

85.

Snape mě sice pořád hodně omezuje ale chová se ke mě opravdu hezky. Budu mu to tolerovat do smrti Voldemorta. Potom to dyštak budu řešit ale myslím že to nebude nutné. Dnes si mě zase během vyučování zavolal k sobě, poslal pro mě profesorku McGonagallovou takže to bylo o hodně víc v klidu než to co předvedl minule. Vzala jsem si věci a šla jsem. ,,Jste v pořádku?" Podívala jsem se profesorce McGonagallové do očí. ,,Ano jsem. Bude to dobré." ,,Vy nemáte strach z toho co teď nejspíš přijde?" ,,Stalo se to už tolikrát že se toho nebojím." ,,Oh. To je smutné." ,,Asi ano ale brzy se vše změní paní profesorko. Vím to." ,,Váš optimismus je vzhedem k vaší situaci opravdu obdivuhodný." Doprovodila mě k chrliči a odešla s ustaraným výrazem ve tváři. Vešla jsem dovnitř. Snape seděl u stolu. Podíval se na mě a naznačil mi že si mám sednout. Posadila jsem se a uvelebila jsem se na křesle. Snape zase vyplňoval nějaké papíry. Asi po půl hodině se zvednul a vyšel ke dveřím. ,,Počkej tu a nikam nechoď." ,,Ano pane." Věnoval mi letmí polibek do vlasů a odešel. Portrét Brumbála se na mě zase vesele usmál. Když už jsem nemohla slyšet Snapeovi kroky na točitém schodišti prolomila jsem ticho. ,,Jde všechno podle plánu?"