46.

854 34 36
                                    

marekscula: nechces se o vikendu videt? v sobotu bude party na byte

me: nevim a potrebuju s necim pomoct

marekscula: no povidej

me: nevim jestli bych Petrovi nemela dat druhou sanci, prece jen on nic tenkrat neposral a ja ho asi fakt porad miluju

marekscula: TYPICO NA TENHLE MOMENT JSEM CEKAL CELOU TU DOBU

marekscula: jasne ze jo, vy dva k sobe patrite a to znamena, ze v sobotu hezky prijdes, protoze on tady bude taky

me: no dobre

______________________________________________

Je sobota večer a všechno probíhá tak jak má.

Jenže Petr tady ještě není.

Už tady měl bejt před dvěma hodinama, tak kde je?

Rozhodnu se mu napsat a tak si ho odblokuju na ig a najedu na chat.

Když, ale vidím slohovku co poslal před hodinou zhrozím se.

Ma milovana Valerie,
ty vis ze ja jsem na tyhle zpravy nikdy moc nebyl, ale potrebuju ti tohle vse vzkazat. Dekuju ti za to, ze jsem mohl byt po boku tak krasne a chytre zeny jako jsi ty a mrzi me, ze to mezi nami nedopadlo tak jak jsem to videl na zacatku.
Jen doufam, ze je ti lip nez tehdy a preju si to.
Prosim nedavej si tohle za vinu, protoze ty za to nemuzes, jeste pred tim nez si prisla to pro me bylo hodne tezky a, kdyz jsem te poznal myslel jsem si, ze si me zachranila.
Konecne jsem se citil zase dobre, jenze mi pak doslo, ze to bylo jen chvilkovy a nehlede na to jak moc si me milovala, uz to nikdy nebylo dobry.
Kdyz si odesla zase jsem do toho spadl a kazdej den na tebe cekal a kdyz si se konecne vratila doslo mi, ze my dva si nejsme souzeni.
Miluju te a budu na tebe cekat v pristim zivote.

Slzy plní moje oči tak, že ani nevidím na text a dál tečou po tvářích.

"Marku!" okamžitě za ním běžím a ukazuju mu zprávu.

Jenže když přijíždíme k Péťovi domů, už je pozdě.

Nikdo mu už nedokázal pomoci.

***

Ach jo, Petře.

Chybíš mi.

S touhle větou v hlavě bojuju už několik dní.

Tak zkurveně moc mi chybíš a já lituju toho, že jsem tě opustila.

Nedokážu žít s myšlenkou, že kdybych si to uvědomila dřív, ještě by jsi žil.

S pohledem sklopeným k zemi čekám až to přijde a myslím jen na tebe.

Zvuk přijíždějícího vlaku se přibližuje a já zavírám oči.

Ještě chvíli a budeme zase spolu.

Miluju tě.

***

Hej lidi ja nechapu vubec nic a ani jak se tohle stalo a s tezkym srdickem vam oznamuju, ze tohle je konec. Ja jsem fakt zabila oba dva uplne na konci, nedavam to😭😭 Ja prisaham, ze takhle to vubec nemelo byt a rozmyslela jsem si to az ted🤗.

Bratislava / Stein27Where stories live. Discover now