Bratislava / Stein27

11.

"Marek si asi myslel, že umím chodit dveřma" podívám se na něj.

Oba mi pomůžou se zvednout, protože když se vám motá hlava a jedno oko musíte mít zavřený, protože by vám do něj natekla krev, chodí se docela blbě.

Opatrně spolu sejdeme schody, já si nějak ránu ošetřím a nasedám do auta.

"Valuš promiň, nechtěl jsem" omlouvá se Mára, když řídí.

Jeli jsme jen my dva.

Ostatní budou uklízet.

Aspoň to nemusím dělat já, haha.

"Prosimtě neblázni, však to bylo omylem a stejně ti to s mojí šikovností někdy vrátím" zasmějeme se spolu a jedeme směr pohotovost.

Když dojedeme na místo určení, přijmou mě prakticky hned, ránu ošetří a zašijou, udělají pár ostatních blbostí okolo no a může se jet zpátky.

Když dojedu k babičce co malém trefí infarkt, honem mě vyžene nahoru si lehnout.

A to taky udělám.

Po ráně do hlavy a injekci na umrtvení jsem dost unavená.

Jen si převlíknu triko od krve a legíny vyměním za volné kraťasy, lehnu si do postele a zacinká mi mobil.

"boli to hodne princezno?" Stojí se zprávě.

Kliknu na ni a otevře se můj chat s Petrem na ig.

"cekala jsem to horsi:D" Čekala jsem, že to bude bolet jako kráva.

"skoda, ze nejsem s tebou, bych ti to pofoukal" Ty určitě.

"ty bys delal uplne jiny veci, prosimte" Ale neříkám nic, představa toho, že je tu se mnou, hladí mě po vlasech a mazlíme se je pěkná.

"to rikas ty" Říkám no.

"a nemam snad pravdu?" Moc dobře vím, že jo.

"to necham na tobe..ale predstava tvyho krasnyho tela prede mnou se mi ted libi vic" Krásnýho?

Právě napsal, že jsem krásná.

"ty ses blbej a ja unavena, takze jdu spat" Už u toho usínám.

"dobrou Valinko, sladky sny" Vážně mi tak řekl?

"hezky uklizeni toho bordelu preju:D" Odešlu zprávu a jdu spát.

Po chvíli vážně usnu.

***

Probudí mě až vyzvánění mého mobilu.

Sofinka.

Svítí na obrazovce mého telefonu, jméno mé malé sestřičky.

"Ahoj Sofinko, copak se děje?" ozvu se nervózně.

"Ahoj Valčo, babička říkala, že máš bebíčko" je kouzelná.

"Ano mám, ale neboj se, je malý ani nebolí" zasměju se.

No malý zrovna není, ale ona jo.

"Aha, no já vždycky když mám bebí, tak mi ho maminka pofouká. Pofoukal ti ho někdo?" no jeden takovej pěknej nápadník na to, tu byl.

"No já jsem to zvládla i bez toho víš" snažím se jí vysvětlit.

"Aha, tak ahoj" ahoj.

Položí hovor dřív než já a já jdu zase spát.

***

Nas uzasnej Petanek se stara🤭❤️ love him, uz se tesim co priste vymyslim👀