Bratislava / Stein27

39.

Uplynula nějaká doba a je tu jaro.

Konkrétně jsme na začátku března.

Úspěšně jsme oslavili Péťovo narozky v prosinci a taky pár jeho nových songů.

Moc se spolu, ale teď nevídáme.

Já mám moc školy a on zase hudby.

A když už jsme spolu, jsme oba šíleně utahaný.

Dneska se, ale zrovna uvidíme.

Je pátek a odpadla mi škola takže mám prodloužený víkend.

No a s Péťou jsme si slíbili, že tentokrát budeme jen spolu.

***

Je další den ráno a já se probouzím sama v posteli.

Po chvíli Petr vychází z koupelny a je už oblečený.

"Dobrý ráno kotě" zachraptí a nahne se k posteli pro pusu.

Políbím ho a popřeji mu to samé.

"Ty někam jdeš? " zarazím se, když si přes hlavu natahuje mikinu.

"Promiň, musím do studia a uvidíme se asi až večer, nebo možná ráno" to si snad dělá prdel.

"Petře to snad nemyslíš vážně! Přece jsme se jasně domluvili, že tenhle víkend budeme spolu" zamračím se a vstanu z postele.

"Já nemůžu za to, že seš furt ve škole" aha.

Takže to je jenom moje chyba jo?

"Tak promiň, že se chci vzdělávat a něčeho v životě dosáhnout" ušklíbnu se, ale když vidím jeho rozčílení v obličeji dojde mi, že jsem to přehnala.

Rozejde se ke mně a přitlačí mě na stěnu za mými zády.

"Petře já-" okamžitě přestanu mluvit, když mě jeho ruka chytí pod krkem.

"Takhle se mnou mluvit nebudeš, rozumíš?" jen kývnu a on svůj stisk povolí.

"Jestli se ti nelíbí jakej jsem člověk, tak se mnou být nemusíš, nikdo tě nenutí" na sucho polknu a otevřu pusu.

"Víš co? To bude nejlepší nápad, najdi si někoho kdo ti tohle chování bude trpět, protože já na to nemám" během pár vteřin se oblíknu a jdu se obout.

"Pro svoje věci si přijdu až tady ty nebudeš" vyjdu z bytu a třísknu dvěma.

Nasednu do auta a jedu domů.

Kokot.

***

Uz jsem zase tu s dalsi kapitolou!! Predem se omlouvam za vsechny zlomena srdicka ktere jsem timto nadelala, ale uz to tak bude no🤗 Taky doufam ze jste si uzili Vanoce a preju hezky Silvestr👀.