Být upírem ve středověku je dost tvrdé. Zvláště v panství jménem Dryfall. Lidé jsou tam zfanatizováni strachem a hrůzou, která je sužuje po celé staletí. Pravidelně chodí stráže prohledávat domy a hledají stopy po upírech. V této zemi člověk nenajde...
"Poplach!" "Poplach!" ozývalo se ze všech stran z Dryfallského hradu. Všude po hradbách pobíhali splašení stráže. Nirvana utekla. Glen za oknem své pracovny okamžitě vstal a z okna se podíval co se děje. Nottingham vtrhl k němu do pracovny, se stejně vyplašeným výrazem, který měli stráže. "Pro Krista, co se to děje Georgi?!" rozhodila rukama místní král.
Nottingham, celý zadýchaný se opřel o židli a lapal po dechu. Glen se z něho marně snažil dostat co se děje. Mezitím do pracovny přiběhl komorník. "Řekne mi někdo co se tady děje?!" zachroptěl Glen zlostí a bouchl do stolu.
Glen byl ještě netrpělivější. "Co je s ní?!" "Vaše dcera...! koktal dál a nemohl lapit ani dech aby dokončil větu. "To už jsi říkal! Tak co se děje?!" "Nirvana utekla.." dopověděl Nottingham. Komorník si částečně oddychl, zatímco Glen vyvalil oči hrůzou. "Jak mohla utéct? Byla zavřená! Jak jste jí hlídali? Z vězení se nemohla dostat!"
"Nevím, můj králi.! řekl žalostně komorník. Glen se opřel o stůl a chvíli byl zticha. Potřeboval si udělat jasno. "Přece je chytřejší než se zdá." řekl George. Glen se podíval na něj a pak ke komorníkovi. "Ať okamžitě vyjedou do lesů a hledají všude, musíme jí chytit. Pokud náhodou jí najdou, ať jí zabijí na místě."
"Rozumíte mi?" zeptal se ho když viděl jak komorník zůstal stát s vylekaným výrazem. Zjevně takové rozhodnutí nečekal. "To myslíš vážně příteli? Zabít svou dceru?" vydechl překvapeně Nottingham. Ne že by to nebylo předtím v plánu, ale popravdě George pochyboval o jeho rozhodnutí jí upálit, kdežto teď zněl naprosto vážně.
"Už to není moje dcera, je to zrůda..." Komorníkovi nezbývalo nic jiného než uposlechnout rozkaz. Král se postavil k oknu a sledoval jak se začíná plnit jeho rozkaz. "Půjčím ti své lidi, i já když dovolíš budu angažovat, navíc potřebuju se vrátit na chvíli na svůj hrad. Třeba se stane že jí potkám, cestu ke mě dávno zná..."
George to řekl co nejvíce soucitně, ale přesto se toho tolik neštítil jako Glen, který mu dal svolení se přidat. Potom beze slov, Nottingham opustil Dryfall a ze svými lidmi odjel na svůj hrad pod pláštěm noci.
Královo mužstvo vyrazilo do lesů. Nikdo však princeznu nezahlédl, ale to ovšem nebyla otázka jedné noci. Glen jediné na co mohl čekat, byl signál který by ho informoval o tom že princezna byla zabita. Toho se stále bál, ale věděl že když zvládla utéct ze žaláře, je to dost vážné a jiná cesta než vražda není.
Nirvana otevřela oči, už byl čas krmení. Christian to věděl a čekal tam s pohárem plný krve. Hladově se po něm vrhla a vypila ho během vteřiny. "Měla by si vstát, za chvíli máme přijít k mému otci, byl bych ráda kdyby si ho neprovokovala, včera jsi ho hodně naštvala. Pochop že jsi jedna z nás a zvykneš si na to, jen to bude teď trochu těžké."
Nirvana položila pohár na černá dřevěná stolek vedle postele a posadila se. "Nechtěla jsem vytočit tvého otce, ale já sama měla dost velký vztek. Bylo toho moc, nevím čemu jsem měla věřit. On sám mě naštval taky." odůvodnila své včerejší chování.
Christian přikývl. "On je trochu jiný, musíš ho tak brát a teď pojď. Nerad čeká...ještě se musíš převléct." Ukázal na šaty co stáli u okna. Nirvana byla překvapená. "Šaty?" "Poslední, které v nejbližší době uvidíš. Tak si na to nezvykej dlouho v nich nezůstaneš...Dám ti čas."
Nirvana poděkovala a prohlížela si šaty poněkud nevšedního stylu. Dovnitř ještě přišla služebná, která jí přišla pomoct se šaty a účesem. Rita pracovala poměrně rychleji než Valentina, Emily nebo Elizabeth.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Vyšla z komnaty za doprovodu služebné, která se před princem poklonila a odešla. "Tak půjdeme." prohodil a vedl dívku do jí známého sálu, kde se poprvé setkala včera s vladařem. Místnost zase byla plná upírů. Tentokrát seděli za dlouhými stoly, plných krvavými specialitami. Byl čas snídaně. Téměř všichni jí opět věnovali pozornost.
Nevěděla jestli jde o ty šaty nebo jenom o to že je to prostě ona. Pohledy však nebyli moc přívětivé, raději si jich moc nevšímala a šla k úplně poslednímu stolu, který byl v místnosti otočený na šířku.
Král nehnutě seděl a čekal až přisednou. Obvykle se sedělo z boku, ale Christian měl povoleno si přisednout k Nirvaně. Chtěl jí seznamovat se vším už od rána. Potřebovala aby si zvykla. Nirvana se ale necítila v přítomnosti ostatních upírů dobře.
Neustále cítila na sobě pohledy ostatních. "Takhle to tady chodí každý den, každý upír kterého tady vidíš má nějakou úlohu. Je to jako rodina, my je vedeme a oni nás následují." Vysvětloval jí zatímco rozkrajoval část krvavého masa. "Proč mě tady pořád někdo sleduje? Docela mi to vadí." zašeptala nervózně.
Christian se rozhlédl po sále a pár z nich sklopilo hlavu. "Jsi pro ně nová, je těžké tě přijmout když o tobě nic neví a netuší co od tebe můžou vlastně čekat." Nirvana si povzdechla a zkusila si vidličkou nabodnout kousek krvavého masa. Bylo to šíleně dobré. "Hlavně dávej pozor, tohle je zrádné, jestli to přeženeš, začneš toužit po krvi. Nebylo by to zrovna dobré."
Nirvana ho poslechla, ale po několika kouskách cítila že nemůže přestat. Někteří se zase začali na ní dívat. Christian jí chytl silně za ruku aby jí zastavil. "Co jsem říkal, uklidni se, pokud nejsi zvyklá, tak prahnutí po krvi tě postihne velice brzy, jak říkám je to zrádné. Na zkus tohle raději..." podal jí misku s ovocem.
Nirvana se na něho pobaveně otočila. Christian nechápal.. "Co je? Nejíme jen maso, ale i to co jí lidi akorát to už je vedlejší." Princezna si vzala misku z ovocem aby zahnala silnou touhu po krvi.Po pár soustech to bylo lepší a cítila se více klidněji. "Po snídani, ti to tady ukážu aby ses přiučila. Zítra začneš i ty." Nirvana nakrčila čelo "S čím přesně?"
