Red Darkness - WHEN NIGHT COMES

13.Kapitola

Za hodinu pro ní Valentina skutečně přišla. Nirvana si jí s těžkou arogancí prohlédla a beze slova kolem ní prošla. Valentina jí následovala až ke kostelu, který byl v nízké části zámku. Zastavila se před vysokými dveřmi a čekala až se otevřou. Netrvalo to dlouho a před ní se ukázala zaplnění místnost na jejímž konci stál její otec a také její nastávající Nottinhgam. Valentina stála vedle ní a snažila se být k ní milá. "Nemějte strach." "Nemám strach." odsekla a pomalu šla směrem k oltáři. 

Nottingham se ďábelsky usmíval. Líbila se mu. Věděl že má v krvi částečné zlo a to mu imponovalo. Postavila se vedle něj. Zatím se cítila dobře. Necítila žádné známky proměny. Měla ale zvláštní pocit strachu když se vzhlédla ke kříži, který stál za knězem. Nirvana se snažila ho nevnímat. "Jsi krásná." zašeptal Nottingham. "Nemysli si že tě budu mít ráda, budeš litovat že jsi mě chtěl." Nottingham se pousmál. "Jsem rád že jsi tak drsná." Glen prošel zezadu kolem ní. "Na tom náhrdelníku chybí kříž." Nirvana pokrčila rameny a pak už byla řada na knězi. 

"Vážení sešli jsme se dnes abychom byli svědky uzavření sňatku mezi princeznou z Dryfallu Nirvanou Riordenskou a s králem Georgem Nottinghamem s Nottinghamshire." Během projevu Nirvana ucítila jak jí něco teče z nosu. Nenápadně si projela prstem pod nosem a zjistila že jí teče krev. Sice slabě ale bylo to vážné. Nirvana dělala jakoby nic. Krev si utřela a zrovna na ní kněz směřoval otázku. "Berete si princezno Nirvano krále George Nottinghama za svého právoplatného manžela?" Kněz se zarazil při pohledu na ní a dokonce i Nottingham se na ní otočil.

Nirvana se podívala kolem sebe a pohled skončil u jejího otce. "Krvácíš!" zděsil se a Nirvana si opět utřela krev u nosu. "O nic nejde....Ano." dořekla. Následovalo položení štoly přes vzájemně přeložené ruce snoubenců. Jakmile se pás dotkl ruky Nirvany odtrhla svou ruku. Cítila pálivou bolest. Nottingham nechápal co se děje a napřáhl k ní zase ruku. Nirvana se ho už ale nechytila. Začala couvat a byl vidět strach v jejích očí. "Děje se něco?" zeptal se kněz. Nirvana dál couvala a začalo jí děsit pomyšlení že se právě nachází v kostele. 

"Zase krvácí!" řekla Valentina. "Nirvano co je s tebou?" řekl Glen a chtěl jít k ní. Ona se ale začala bát až se nakonec rozběhla pryč z kostela. Utíkala co nejdál. Hlavně aby byla už pryč. Zůstala v lese a sedla si pod strom. Snažila se o to aby popadla dech. Udělalo se jí líp. Ani krev jí už tolik netekla. Mezitím v kostele byl rozruch. "Co to mělo znamenat Glene? Snažíš se překazit svatbu?!" ohradil se George. 

"Nemám tušení co se stalo! Stráže, najděte a přiveďte jí na zpět! Hned!" zavolal Glen a dva jeho strážní se rozběhli za ní jí hledat. "Zkoušíš moji trpělivost ty i tvoje dcera. Už k tobě nechovám takovou důvěru jako předtím. Když dovolíš tentokrát jí půjdu hledat sám a svatba bude to přísahám." "Já ti taky přísahám na svůj život, já ti v cestě nestojím." Nottingham si ho změřil pohledem a následoval své vojáky. Osedlali koně a vyjeli hledat Nirvanu. 

Glen prozatím obřad oddálil. Všichni z toho byli velice nesví. "Valentino? Co přesně se stalo dnes ráno když jste připravovali princeznu?" "Už když jsem tam vešla, jsem měla zvláštní pocit. Od začátku byla podrážděná. Pak se to jen zhoršovalo. Vadilo jí když jí Elizabeth omylem zatáhla za vlasy. Ode mě zase nechtěla nic slyšet. Celé to všechno vyvrcholilo když jí Elizabeth přinesla náhrdelník s křížkem. Nirvana vstala a dala jí facku. To už  Elizabeth rozhodilo natolik že se rozplakala. Na to si princezna přála abychom odešli. Jinými slovy chtěla abychom vypadli." 

Glen se zamyšleně prošel po místnosti. "V kostele ten křížek na náhrdelníku nebyl...a když se její ruky dotkla štola..." "Tak se vystrašila a utekla." dořekla Valentina a Glen se na ní podíval. "Krev jí taky začala téct až když vkročila do chrámu Božího." připomněla Valentina. 

Glen dál nad něčím přemýšlel. Snažil se tyto věci spojit dohromady. "Od té nehody se  změnila. Tep žádný neměla a pak se probrala. Myslel jsem že zemřela ale ona vstala jako kdyby ani žádným zraněním neprošla." "Nechci malovat čerta na zeď můj pane, ale něco se děje. Musíme jí pozorovat. Během let v tomto panství by se mohlo třeba jedna o nějakou kletbu související s černou magií." 

Glena náhle přepadla nějaká slabost. Musel si na chvíli sednout."Jen to neříkej...Toho jsem se vždycky bál. Musí se ještě dnes najít." "Nebude daleko můj pane. Ale jestli mám pravdu, pak je odsouzena k smrti. Proti černé magii se jen těžko ubráníme." Glen ji zpozoroval a černo se mu dělalo před očima, při představě že by přišel o svou dceru takovým způsobem.