2.Kapitola

26 2 0
                                    

Dnešek měla Nirvana nabitý víc než kdy jindy. Její otec se rozhodl jí o panství a vladařství povědět víc. Ráno se projeli na koních a seznámil jí se všemi pozemky. Nikdy neviděla celou jejich zemi a nečekala že je až tak obrovská. Všude bylo plno lesů, kopců a hor. Pak přišla na řadu na méně zábavnější část dne, kdy musela se svým otcem být u všeho toho papírování.

Ukazoval jí plány pro zvelebení půdy a vysvětloval jí jak to všechno funguje. Pak si také vyzkoušela svůj první veřejný mluvený projev. Její otec byl s ní nadšená. Snažil se jí pomoct odbourat ten strach. Viděl na ní jak jí to perfektně šlo a i ona vypadala že jí to snad i bavilo. Vrátila se později odpoledne do svého pokoje, kde zjistila jak je unavená. Ale za dnešek byla moc ráda, nečekala že to bude  taková zábava.  

Už se toho tolik nebála, její otec jí slíbil že na tom budou spolu pracovat a než dojde na korunovaci, tak může být už perfektně připravená. Teď jí jenom děsil ten ples, který má být uspořádaný. Přemýšlela nad tím, jaký by měl být její manžel. Už teď pochybovala o tom že tam potká muže svých snů.  Napadla jí taky otázka, co se stane když si na tom plese nikoho nevybere.

Nebyla si jistá jestli by jí pak táta vybral někoho sám. Na to jí měl až moc rád. I když tady nešlo jen oni ale o celou jejich zemi. Ona tady jednou bude vládnout všem. A její otec je na to už unavený. Otázka tedy byla, pro koho se její táta rozhodne. Jestli pro ni, nebo pro lid. V hlavě si z toho skládala zbytečné matematické rovnice, které jí unavili a ona usnula. Za chvíli jí Valentina vzbudila, protože byli právě čtyři hodiny. Král z Nottinghamu byl na cestě, takže se musela nachystat do šatů které měla dávno přichystané.


Než se Nirvana nachystala, Nottinghamský král přijel

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

Než se Nirvana nachystala, Nottinghamský král přijel. Glen ho okamžitě přijal ve svém audienčním salonku. "Georgi, je nesmírná čest tě tady přivítat." Vstal a rozpřáhl své ruce. "Je mi ctí se s tebou opět setkat." "Ano, je to už dávno co jsme se viděli, jak se ti daří tobě a tvé zemi?" "O mě se nestrachuj, mohu tě ujistit že je vše v naprostém pořádku. Ale co ty a tvá země? Doslechl jsem se že je plná čarodějnic, upírů a plno dalších bestií." Glen si zkroušeně nad tím povzdychl. "Ano, už tomu tak bude. Několik let tady bojujeme s přítomností upírů a čarodějnic."

George na to soucitně přikyvoval. "I u nás se jich pár našlo, ale jakmile lid viděl jaký trest postihne ty  co propagují černou magii, rozmysleli si velmi dobře jestli budou uctivači ďábla a nebo všemohoucího stvořitele." "I zde klesají počty uctivačů padlého anděla, zrovna dnes jsem obdržel zprávu o třech chycených. Dnes v noci bude jejich poprava na tvou počest." George se mírně poklonil. "To mne těší a jak se daří tvé dceři? Je stála tak krásná jako kdysi? Glen se pousmál při vzpomínce na svou jedinou dceru. "Je snad ještě hezčí než kdy dřív, právě plánuji její zásnuby. Uspořádám ples, nechtěl by si setrvat?" "Rád bych, ale čekají mne bohužel ještě nějaké povinnosti. Dlouho se tady nezdržím, mám mnoho povinností. Zaznamenal jsem jistou ztrátu koní na mém panství. Mých nejlepších koní, po tom zloději pátrám už delší dobu." 

Glen chápal jeho situaci a v hlavě se mu zrodila nabídka. "To je mi nesmírně líto, doufám že ho najdeš a postihne ho řádný trest a abys věděl jak dovedu být velkorysí, daruji ti třicet mých nejlepších plnokrevníků." "Drahý Glene, to snad ani nemohu přijmout." "Ale proč bys nemohl? Jsi můj přítel pro tebe cokoliv." "Dobrá tedy. pamatuj že máš to u mne." Glen nad tím mávl rukou. "To nestojí za řeč." 

Později na večer seděli ve velké síni která byla ve středu celého zámku. U stolu se sešli všichni až na princeznu. Nottinghamský král seděl po boku svého přítele Glena. Jakmile dopil pohár vína otočil se k němu s dotazem. "Příteli, už je čas a tvá dcera se ještě neukázala." Glen se ho snažil uklidnit a vysvětlit že za chvíli se jistě ukáže, i přesto že on sám byl s její nepřítomnosti zaskočený. Nechal si přivést její služebnou Valentinu která mu oznámila, že Nirvana se brzy vrátí.

Glena to rozčílilo, proto se omluvil a šel sám si zjistit kde jeho dcera šla. Než se dostal na nádvoří, uslyšel hlasité kroky. Otevřeli se dveře a dívka s rozcuchanými platinově blond vlasy s šedivým hábitem vběhla do cesty. "Co to má znamenat a jak to vypadáš? Co to máš na sobě? Takhle vypadá dědička trůnu? Král z Nottinghamu se už po tobě sháněl. Jak si to vůbec představuješ a co má znamenat ten hábit? Tohle ti nepřísluší, okamžitě jdi do své komnaty a přichystej se ke stolu." "Odpusť mi otče, odjela jsem na vyjížďku a myslela si že se stihnu vrátit do králova příjezdu. Mrzí mne že jsem ti udělala ostudu." 

Glen měl pro ní slabost a tak její omluvu přijal. "Ať tě nikdo nevidí a nepřeji si aby se to víckrát opakovalo." Nirvana ho políbila na tvář a rozběhla se do své komnaty. Zabouchla za sebou dveře a rošťácky se pousmála. Svlékla si hábit a začala se převlékat do šatů. Za chvíli po ní přiběhla Valentina, která vypadala velmi zadýchaně. "Tady jsi, pomoz mi utáhnou korzet." mávla na ní Nirvana a Valentina jí přispěchala na pomoc. "Kdyby jste tak věděla, jaké jsem si dělala starosti, váš otce byl nahněvaný." "To je přece vždycky nebo ne?" "Ale já se nenechám vyhodit jen kvůli vašim vylomeninám." 

Valentina jí korzet utáhla. "Neboj se můj otec tě nevyhodí a nedělám žádné vylomeniny." Valentina se jí pustila do účesu a jen si povzdychla. "Riskujete svůj život princezno, kdyby se to někdo dozvěděl..." "Jen se neboj, jsem opatrná a perfektně umím zmást stopy, ještě líp jak můj dědeček." Valentina si opět jen povzdychla a raději nic neříkala. Jakmile účes byl hotový, tak šla doprovodit princeznu před velkou síň. Glen seděl za stolem a nervózně sledoval hodiny. George si toho všiml. "Děje se něco Glene? Vypadáš tak nervózně." Glen se na něho obrátil, ale nestihl mu dát odpověď jelikož  místností zaznělo: "Její výsost princezna Nirvana I." 


Red Darkness - WHEN NIGHT COMESOn viuen les histories. Descobreix ara