Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola sedmdesátá druhá - seznam

Métis seděla u stolu a psala. Seděla u stolu a se slzami v očích se byla nucena prodírat svými vzpomínkami. Čím vším si za dobu svého mrzkého života prošla a na co všechno by nejraději zapomněla. Jenomže nyní se byla nucena vracet zpět vzpomínkami k tomu, jak byla nucena být tenkrát poslušnou ženou největšího černokněžníka všech dob.

,,No tak, seber se. Tohle zvládneš," mluvila si k sobě černovlasá žena, i když moc dobře věděla, co že to vlastně za chvíli udělá.

Po chvilce se skutečně zvedla, našla láhev vyzrálé brandy, vzala si skleničku a nůž a vydala se zpět ke stolu...

,,Budeme dnes takto všichni?" zeptal se Brumbál a rozhlédl se po přítomných. Spoustu členů řádu sice chybělo, ale i tak jich zde bylo dost.

,,Nemáte náhodou někdo nějaké zprávy o Harrym?" zeptal se Sirius a přísně si měřil zbylé přítomné pohledem.

,,Siriusi. Sám moc dobře víš, že přes měsíc o těch třech nikdo neslyšel ani ň," řekla rozrušená Tonksová a Remus ji soucitně stiskl rameno.

Jakmile chtěl však Brumbál pokračovat ve svém přerušeném projevu, ozvalo se zaklepání a dveře do jídelny se otevřely.

,,Omlouváme se, že jdeme pozdě," špitla právě příchozí kudrnatá čarodějka, za kterou se objevil Ron.

,,Hermiono! Rone! Kde máte Harryho?!" zvolal nadšeně Sirius a ihned byl na nohou.

,,Je ještě na chodbě," odtušil Ron.

,,A někoho s sebou vedeme," dodala rychle Hermiona. Vzápětí se ve dveřích objevil černovlasý Nebelvír, za kterým se rýsovala všem dobře známá postava bývalého smrtijeda.

,,Severus," vydechla paní Weasleyová překvapeně a černovlasý muž jí, ostatně jako ostatním, kývl na pozdrav.

,,Co tady děláš?!" vykřikl Sirius a chtěl se na svého úhlavního nepřítele vrhnout. Byl by to i udělal, kdyby ho nezadržely silné ruce Remuse Lupina.

,,Chyběla mi tvá střízlivá přítomnost, Blacku," odsekl Severus jízlivě a otočil se pohledem směrem na Brumbála.

,,Jsem rád, že jste k nám zase zavítal," usmál se na něho povzbudivě stařec s pomněnkovýma očima...

Již se stmívalo, když šla černovláska po večeři ukládat malou Nyx do postýlky. S plným bříškem již poklimbávala mamince v náruči.

Černovláska se smutně usmála, počkala až malá usne a pomalu se vydala pryč z pokoje. S uplakanýma očima se podívala na své zakrvácené ruce. Byla ráda, že si je Nyx moc neprohlížela. Musela je ale zakrýt před Severusem, který by nejspíš vyletěl z kůže, kdyby ji v tomhle stavu viděl.

V kuchyni na stole dopila brandy, kterou měla ještě nalitou ve skleničce na stole. Potom položila sklenku zpět a zadívala se na nůž, který byl pokryt zasychající krví. Několik krvavých stop bylo i na papíře, na který psala.

,,Vždyť už je to stejně jedno," řekla si s přiopilou myslí a vydala se pro krabičku cigaret, kterou si schovávala na horší časy. Vytáhla jednu z krabičky a mávnutím ruky ji zapálila. Začala si připadat jako tenkrát, kdy poprvé dostala sebevražedné sklony a právě cigarety ji z toho dostaly.

Pomalým krokem se vracela zpět ke stolu, kde si nalila další skleničku a posadila se zpět ke stolu. Nemohla se již pomalu udržet na nohou, jak na ni celodenní pití alkoholu začalo působit.

Obsah skleničky do sebe plánovala vylít právě ve chvíli, kdy se ve dveřích ukázal Severus a za ním bylo vydět vracející se trio.

,,Met?" vydechl překvapeně Severus a zastavil se v půl pohybu. Ta se mu podívala hluboko do očí, jako kdyby chtěla přečíst, co si právě myslí, a oklopila do sebe celý obsah skleničky.

,,Co se stalo?" zeptal se znovu opatrně muž a pomalu se vydal k černovlásce u stolu. Trio ho překvapeně následovalo.

,,Nic nového," pokrčila rameny a již trochu s problémem se postavila.

,,Kde je Nyx?" zeptal se opatrně Severus a poplašeně si začal prohlížet to, co leželo na stole.

,,Už spí. Byla moc hodná," začala se pobaveně smát, když Severus zvedl zakrvácený nůž ze stolu.

,,Hermiono, podívej se k nám do ložnice, ale rychle," sykl na nebohou hnědovlásku, která byla zmatenější než on sám.

,,Tak to je pěkné. Tohle si o mně myslíš?" sykla naštvaně černovlasá žena a praštila skleněnou skleničkou o zem. Sklenička se roztříštila na několik set kusů.

Severus si až v tu chvíli všiml zakrvácených rukou, které si nestačila Met schovat.

,,Met, klid. Mám jen starost," začal klidněji než před tím a pomalu chytl opilou černovlásku za ruku.

,,Proč jsi se zase řezala?" vydechl skoro neslyšně a smutně pohladil černovlásku po tváři.

Harry s Ronem se mezitím jali uklízet to, co nebohá černovláska natropila. Jedním mávnutím hůlky uklidili rozbité střepy a teď si zaraženě začali prohlížet onen kus papíru.

,,Já je všechny zabila," zašeptala tiše černovláska.

,,A ani mi to v tu chvíli nepřišlo líto," tlumeně vzlykala Métis.

Ron s Harrym šokovaně hledělu na Severuse, který si ji vzal do náruče a tiše ji začal konejšit. Při tom se s ní rozešel vedle do obývacího pokoje, kde si s ní mohl i sednout.

,,Všichni to byli smrtijedi. Všichni vraždili nevinné," hladil ji po zádech a tiše ji líbal do vlasů.

,,Já jsem jen hnusný vrah," vzlykala dál černovláska a Severusovi nezbývalo nic jiného, než jen čekat a doufat, že se brzy uklidní.

Celý výjev zaraženě pozorovali dva Nebelvíři, který si stejně šokovaně pročítali seznam všech údajných obětí, které měla na svědomí právě ona černovlasá žena.