Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola šedesátá šestá-Zub

,,Takže si to shrneme," zakončil Brumbál další schůzi, která se konala by konci prázdnin.

,,Pane Blacku, vy nastoupíte k nám do Bradavic jako učitel obrany proti černé magii. Váš bratr, kterému se zřejmě budou chtít Voldemortovi přívrženci pomstít, se prozatím schová zde a bude spolu s Molly hledat další informace. Vy tři," ukázal Brumbál na Harryho, Rona a Hermionu, ,,budete ze školy omluveni a vydáte se hledat viteály. Kdyby se cokoliv stalo, dáte nám ihned vědět," domluvil Brumbál.

,,Pořád se mi to nelíbí," trvala si na svém Molly.

,,Mně také ne. Co když Harryho zabíjí?!" vrčel Sirius.

,,Zvládli jsme i horší situace," mávl nad tím rukou Harry a nervózně se začal dívat po učebnici lektvarů pro poslední ročník, ve které nalezl opět spoustu blbostí, které chtěl předělat...

Mlčky položil další jídlo přede dveře, i když věděl, že ho bude dalšího dne odnášet. Nejedl, trápil se. Trápil se kvůli tomu, co tenkrát udělal a bál se, co se za zamčenými dveřmi za tu dobu událo. Chtěl vidět svou malou dcerku, chtěl vidět svou milenku. Obě dvě ze srdce miloval, ale bál se, že už je neuvidí.

,,Métis, Nyx, miluji vás," řekl zoufalým hlasem a se zlomeným výrazem se vydal zpět. Toto se opakovalo každý den již několik týdnů.

Severus nevěděl, co se děje za zavřenými dveřmi. Zatímco Nyx pomalu rostla a sílila, Métis chřadla kvůli lásce. Již dávno Severusi odpustila, ale bála se otevřít po tak dlouhé době. Nejedla, jen se vždy napila vody, kterou si přivolala pomocí kouzla.

Každý večer oba dva milenci doufali, že ten druhý za nimi přijde a přivinou se láskyplně k sobě, avšak oba dva se báli udělat první krok.

Severus by býval i pil, ale po onom incidentu se ještě více než kdy dříve bál, že se z něho stane jeho otec, kterého ze srdce nenáviděl.

Nyx normálně skoro neplakala. Jednou v noci se však rozplakala a Métis ji nedokázala utišit. Mluvila na ni, houpala ji, zpívala jí, ale marně. Černovlasé holčičce v její náruči totiž začínal růst první zoubek.

Severus stal za dveřmi a zoufale klepal, aby ho černovláska pustila k jeho dceři, avšak marně. Bál se, co se tam děje, bál se, jestli se jedné nebo druhé něco nestalo. Myslel si, že má Nyx hlad a Métis jí buď nemůže již dát najíst nebo taky, že ani nechce.

,,Métis, prosím! Otevři ty dveře! Prosím!" volal prosebně Severus, ale marně.

,,Nemůžu," uslyšel po takové dlouhé době konečně její hlas, který mluvil k němu.

,,Métis, prosím. Chci ji jen vidět," naléhal dál Severus.

,,Já ti nemůžu otevřít. Jestli ji chceš vidět, otevři si sám," houkla rozrušená Métis ke dveřím a zoufale klesla na židli, jak byla zesláblá.

Nemusela Severuse pobízet dvakrát. Zanedlouho se otočil klíč a otec holčičky, kterou Métis držela v náručí, byl uvnitř. Tam našel zesláblou ženu s plačícím dítětem ve své náruči.

,,Nyx, Métis," vydechl Severus a klesl na zem vedle židle, na které seděla černovláska.

,,Asi zoubky," zašeptala vysláblá žena a unavenými smaragdy se podívala na muže u svých nohou.

,,Zajdu se podívat, jestli nemám náhodou nějaký lektvar, který by jí pomohl," vystřelil rychle na nohy Severus a než se Métis nadála, byl z pokoje pryč...

,,Něco mi na té historce nesedí," řekl Harry zadumaně, když si večer v pokoji balili tři přátelé věci na své následující pátrání.

,,Na jaké historce?" huhlal nechápavě Ron s plnou pusou.

,,Jak kdyby tam Brumbál s Minervou celou dobu záměrně něco vynechávali, jen nevím co," pokračoval dál Harry.

,,Myslíš té s tím, proč se z dcery Minervy stal smrtijed? Já myslela, že jsem jen já tak blouznivá, takže jsem tomu nedodávala žádnou větší váhu, ale když to vidíš i ty..." přitakala Hermiona.

,,Všimli jste si, jak se Sirius s Regulusem po sobě vražedně podívali, když Brumbál mluvil o tom, jak prosil Snapea, aby ji přivedl zpět na stranu dobra?" podíval se černovlásek po svých dvou přátelích.

,,Ty si myslíš, že s ní Snape něco měl a ti dva o tom věděli?" vykulil oči Ron.

,,To nevím, spíš ne, ale ti dva jsou si to schopni myslet," přikývla Hermiona...

,,Na, tohle by jí mělo pomoci," podal Severus malou lahvičku Métis. Ta se mu po dlouhé době podívala do očí, aby se ujistila, že to myslí vážně a je si svou volbou jistý.

Po chvilce skutečně lahvičku otevřela a pomalu ji dala své dceři, aby ji vypila. Chvíli to sice trvalo, ale nakonec se povedlo a malá Nyx usnula. Métis si s úlevou oddechla, že je již konečně chvilku ticho.

Severus si opatrně malou vzal a pomalu se s ní vydal ke kolébce, do které ji položil jako porcelánovou panenku.

Métis ho celou dobu s nic neříkajícím pohledem pozorovala a nevěděla, jak by dál měla reagovat.

,,Pochopím, když mě vyhodíš," zašeptal tiše Severus a s prázdným pohledem se otočil na Métis. Až nyní si všiml, jak zhubla, což ho zaskočilo.

Métis mu opětovala stejný pohled a přemýšlela, jak jinak by za dané situace měla reagovat.

,,Omlouvám se ti," zašeptal tiše Severus a vydal se pryč. Pochopil. Neodpustila mu a již u ní nemá šanci.

,,Neodcházej," vypadlo z Métis. Nebyl to rozkaz, ale prosba. Severus se zastavil a prudce se otočil. Uviděl, jak se černovlasá žena z posledních sil postavila a vydala se za ním.

,,Já se ti omlouvám," zašeptala a zastavila se krok před Severusem.

Stáli před sebou a jeden druhému hleděli hluboko do očí. Na tuhle chvíli tak dlouho čekali, ale když přišla, tak se jí vlastně nyní báli. Milovali se. Potřebovali se a oba dva to moc dobře věděli.

,,Severusi, zůstaň tu s námi, zůstaň tu se mnou. Prosím," zašeptala prosebně černovláska a zlehka se usmála.

,,Ani nevíš jak rád," oplatil jí úsměv Severus. Métis se úsměv ještě prohloubil a po tváři jí začaly stékat slzy plné radosti a lásky.