Říkali jí smrt |HP ff|

Kapitola šedesátá první-hněv

,,Hej, Pottere! To ti musí asi máma hodně chybět, že ji nahrazuješ tou Weeasleyovic zrzavou opicí!" houkl Drago přes celou chodbu na svého černovlasého spolužáka z Nebelvíru. Harry raději přidal do kroku, aby to nevypadalo podezřele. Nepotřeboval podporovat Malfoyovu pravdivou domněnku tím, že by se nechal vyprovokovat. Místo toho raději zatnul ruce v pěst a pospíchal dál na snídani do Velké síně.

Než došel černovlasý Nebelvír, který ještě netušil pravdu o svém původu, do Velké síně, setkal se s několika zvědavými pohledy od ostatních studentů Bradavic. V oněch momentech byl více než vděčný za své dlouhé havraní vlasy, které mu padaly do tváře a on ji tak mohl před ostatními skrývat.

Vkročil do Velké síně a všechny oči se otočily směrem k němu. Hovor na chvilku utichl a Harry si ke svému nemilému zjištění uvědomil, že si ho zvědavě prohlížejí snad všichni obyvatelé Bradavic.

Černovlasý chlapec zůstal stát ve vstupních dveřích do Velké síně. S hrůzou zjistil, odkud Draco věděl o tom, že chodí s Ginny. Většina školy třímala v rukou noviny, které se jak vydávat Colin a jež nevycházely pravidelně. Na titulní straně byla fotka právě mladého černovlasého Nebelvíra, jak lehce líbá zrzku do vlasů.

Strnule se otočil a svižným krokem se vydal do knihovny, aby se schoval před celou školou a rozdýchal onu skutečnost, že všichni již vědí o jeho poměru s Ginny. Čeho se ale bál, byla reakce paní Weasleyové a Rona...

,,Severusi, nemyslím si, že je dobrý nápad, abys předčítal novorozeněti základní ingredience protijedů," řekla přísně právě příchozí černovlasá žena, když našla svou malou novorozenou dceru v náručí svého otce, který jí právě ukazoval obrázky z knížky o protijedech.

,,Já si myslím, že je nejvyšší čas," zamručel Severus a pokračoval dál v popisu bezoáru.

,,Je jí jeden měsíc, ani ne," oponovala černovláska, která si právě ze svého dlouhého copu vytahovala větvičky, které jí ve vlasech uvízly, když byla v lese sbírat bylinky, aby si chvilku odpočinula a Severus se měl chvilku starat o malou.

,,No právě," podíval se přísně Severus na Métis a pohladil malou po černých vláskách.

Métis zakroutila hlavou a vydala se pro Nyx, aby se s ní pozdravila. Ta se na ní však přísně podívala, když uviděla, že by měla opustit své pohodlné místečko v tatínkově náruči.

Černovláska se začala smát na celé kolo a Severus si ji začal nechápavě prohlížet. Potom i on si všiml, že si ho malá prohlíží, aby ho poté mohla napodobit a nechápavě si prohlížet maminku. Severusovi začaly cukat koutky taky.

Métis si sedla vedle dvojice na pohovku tak, že malá Nyx byla mezi nimi. Černovláska pohladila svou malou dcerku po hlavičce a Severusovi věnovala sladký polibek na rty.

,,Musím ti ji odebrat, aby se napapala," pohladila Métis Severuse po tváři a sklonila pohled k malé Nyx, která se na ni žárlivě dívala.

Severus také sklonil pohled k malému uzlíčku, který spočíval v jeho náruči a po chvilce váhání podal jeho malou dcerku její mamince. Svou levou rukou potom začal hladit černovlásku po zádech mezitím co Métis klidně krmila jejich malou Nyx...

,,Můj pane, jste si jistý, že právě dnes je vhodný čas na to, abychom..." ,,Ty mi snad oponuješ?!" utnul svou milenku pán zla a ta jen poníženě padla na kolena.

Od té doby, co přišel o svou ženu za záhadných okolností, byl daleko vzteklejší a agresivnější než kdy dříve. Jako kdyby se tehdy při zprávě, kterou mu přinesl Rudolfus, že je jeho žena mrtvá, v něm probudil cit, jakého neměl být nikdy schopen - láska.

Za onu zprávu Rudolfus tenkrát přišel o život a s ním i několik dalších smrtijedů.

Tenkrát se Bellatrix radovala, že se stane paní zla ona, ale nestalo se tak. Pán zla byl k ní daleko chladnější. Volal si ji k sobě jen tehdy, když potřeboval ukojit svůj chtíč a ihned potom ji vyhazoval. Nebylo to jako tehdy, když jeho žena ještě žila a nosila pod srdcem jeho dítě, na které se ho nikdo neopovážil zeptat.

Pán zla se uzavřel do sebe a původní nadšení z jeho milenky velmi rychle pominulo. Chyběla mu tvrdohlavost a cílevědomost jeho ženy. Tyto vlastnosti se potom mísily i s odvážností, mazaností a oddaností. Bellatrix sice měla velmi podobné vlastnosti, ale ne tak, jako měla právě Smrt.

Víc než kdy jindy si uvědomoval, že ač si myslel, že může svou ženu nahradit Bellatrix, že to není pravda. Métis byla jen jedna a on, ač to neprojevoval, žil v naději, že se mu jednoho dne vrátí a budou opět spolu.

Teď se rozhodl. Rozhodl se, že dnešní noc bude ideální k útoku na Bradavice, i když on sám se ho nezúčastní. Ještě před více než rokem by vedení předal Métis, ale nyní zadal jen jasné instrukce, které měli jeho následovníci dodržovat...

,,Tady jsi," vydechla tiše Ginny, když po celém ránu hledání černovlasého Nebelvíra ho konečně našla v knihovně ponořeného do nějaké knížky.

,,Hm," zamručel Harry aniž by zvedl pohled k právě příchozí.

,,Mrzí mě, že jsem si toho nevšimla," řekla smutně Ginny a posadila se vedle Harryho. Až nyní si všimla, že i když drží v rukou otevřenou knihu, tak ve skutečnosti ji vůbec nečte a dívá se někam do dáli.

,,Je to moje chyba, ne tvoje," oponoval její černovlasý přítel a svůj pohled stočil k ní.

,,Harry..." ,,Ne, Ginny. Nic nenamítej. Nic se s tím již nedá dělat. Nechtěli jsme, aby se to provalilo takhle brzo a už vůbec ne takhle, ale mohl jsem s tím počítat. Teď se každopádně musíme připravit na to, že po nás půjde tvoje mamka," zarazil Nebelvír Nebelvírku.

,,To máš pravdu. Docela mám strach, jak bude reagovat, vždyť víš jaká je," sklopila pohled Ginny.

Harry ji zlehka chytl za ruku a přitáhl si ji k sobě do náruče. Ginny mu obmotala ruce kolem krku a zabořila mu hlavu do hrudníku. Černovlasý mladík ji zlehka políbil do vlasů, ale ani jeden už více nepromluvil.

Oba dva měli zvláštní tušení, že se brzy něco stane, co všem změní život, ale ani jeden nevěděli proč ten pocit má.