Princ temnoty ⚜️ONC 2022 CZ/SK⚜️

Tajná schůzka

Tmou, jež panovala v králově soukromé pracovně, probleskovalo naoranžovělé světlo. To se linulo ze tří tlustých svíček z pravého včelího vosku, které byly umístěné v masivním svícnu z ryzího stříbra.

„Těší mě, že jsem měla tu čest pomoci spravedlnosti," pronesla černovlasá kráska. Zářivý úsměv odhalil rovné bílé zuby, jež se ve svitu svíček zaleskly. Žena zlehka upila ze své číše silného červeného vína, jež měli stejnou barvu jako její rty.

„Baronko, celý Lanern je vám zavázán. Pomohla jste dopadnout tu... osobu...." na okamžik se odmlčel, jak hledal správně slovo pro to, jak by Elenu pojmenoval. Stále ještě si nemohl zvyknout na to, že se stala zločincem. Myslel si, že ji zná. Domníval se, že je dívka věrná, a právě proto ji vybral do oddílu, který měl chránit hlavní hrdinku. Namísto toho měla na svědomí Adininu smrt. A co hůř, celou zemi. Albert silně pochyboval o tom, že se najde někdo jiný, kdo by dokázal bojovat proti zlé moci. Adina byla vyvolená osudem... A proti niti osudu se přece vzepřít nedá. A tma přijde už brzy. Za tři dny nastane nejkratší den v roce...

„Bude mi ctí, když mi budete říkat jen Nello, můj králi. Naopak, potěšení je na mé straně. Byla bych nerada, kdyby tak závažný zločin zůstal nepotrestán. Tím spíš, jaký bude mít dopad na celou zemi," povzdechla si Nella.

„Jistě," pravil napůl nepřítomně Albert. V tmavých vlasech se mu zalesklo zlato a safíry. Nikdy netrpěl iluzemi, že vládnutí prosperující velké zemi bude snadné. Jenže nyní se mu zdálo, že je tahle královská koruna až příliš těžká. Nedávno oslavil své třicáté narozeniny, přesto mu připadalo, jako kdyby mu chybělo dost sil a energie dál vládnout.

Hrozba ovládnutí Lanternu tvory noci se vznášela nad celou zemí jako nevyslovená hrozba. Hrozba, jež se však čím dal tím přibližovala - každým dnem se věštba vyplní a nikdo proti tomu nic nezmůže. Komoří mu donesl informaci, že velká část poddaných už několik týdnů postupně opouští svoji vlast. A až se dozví o smrti hrdinky, nastane panika. Chaos. Každý se bude snažit zachránit si vlastní život.

Ale on ne. Zůstane. Nechce být jako krysy, které opouští potápějící se loď. Už se rozhodl. Bohové ho vyvolili, aby převzal vládu a s ní i zodpovědnost za svůj lid. Neodejde, ať už se bude dít cokoli.

„Ale copak," baronka se naklonila přes stůl. Černé lokny se kovově zaleskly a zavlnily se. „Starosti?" Albertovi se tak naskytl pohled nejen na štíhlou šíji, ale především také do míst, která by měla zůstat mužským zrakům skrytá. Alespoň podle dvorské etikety, v jejíž dikci většina dvořanek a významných šlechtičen nosila šaty upnuté až ke krku. Ovšem baronka Nella si s přísným protokolem královského dvora hlavu nezatěžovala. „Mohla bych vám nějak pomoci?"

Albertovo čelo roztínaly hluboké propasti obav. Ale při když si všiml, jak ho baronka sleduje zpod sklopených řas, jako kdyby se alespoň část starostí rozplynula. Dlouho se nerozmýšlel.

Vstal z pohodlného polstrovaného křesla a dvěma kroky obešel nevelký stůl. Věděl, že tohle je další z věcí, jež etiketa zapovídá ještě přísněji než frivolní oblečení... Nicméně upjatí žlučovití mravokární rádci momentálně tvrdé spali v opačném křídle zámku.

Došel k Nelle a objal ji. Čekal, že baronka ucukne, ona však udělala pravý opak. I ona vstala z křesla a k Albertovi se přivinula celým tělem. Nakrátko se králi zadívala do očí a pak se přisála k jeho rtům.