Harry Potter a cesta zpět

Kapitola Pětadvacátá

Ráno začalo jako každé jiné, mladý pán domu se probudil v šest hodin a pustil se do své každodenní rutiny, běh, posilování, Aikido a trénink kouzel, jak byl zvyklí dělat už od prázdnin a celé to zakončil sprcho. Měl necelou hodinu, než se k němu měli připojit i jeho přátelé. Ještě osobně zkontroloval, jestli jsou všechny potřebné pokoje nachystané a spokojeně se vydal k snídani, kterou mu nachystaly jeho skřítky. Chvilku po tom, co dopil svoji kávu, se v jídelně objevilo bíle světlo, ze kterého vystoupil Sírius. Jeho přenášedlo bylo nastaveno jako první přenos, přesně o půlhodiny dříve než u ostatních. Harry si potřeboval s kmotrem soukromě promluvit a s příchodem všech pozvaných, by to bylo obtížné. „Síriusi, ty jsi to stihnul." Vykřikl Harry radostně, když uviděl Blacka, jak se opatrně rozhlíží po místnosti. Na nic nečekal a vběhl mu do přátelského objetí. Sírius jen vesele přikývl, i když jeho strhaný a vyčerpaný výraz nepůsobil zdravě. Měl brýlatý chlapec neskutečnou radost, že zase vidí svého kmotra. „Podařilo se ti to Síriusi? Pojď, posaď se, Dolly Ti přichystá snídani a kafe." Kmotr se usadil na jednu z polstrovaných židlí, a s chutí se napil čerstvé, voňavé, a hlavně horké kávy, kterou teď potřeboval ze všeho nejdřív. „Ano, Harry, stihl jsem to, i když musím přiznat, že jen tak tak. Mám tady pro tebe ale jeden malý předvánoční dárek." Ani nečekal, na Harryho výraz a vysypal na stůl z jedné rukavice z dračí kůže malý stříbrný kroužek s černým kamenem na vrcholu. „Dalo mi práci ho získat, to Ti povím, nečekal jsem v té chatrči tolik ochranných kouzel, ale abych tě uklidnil, nic se mi nestalo, i když to bylo o prsa." Harry si prsten chvilku prohlížel a pak použil diagnostické kouzlo, které potvrdilo, že Sírius opravdu přinesl poslední viteál, který chyběl jeho kmotřenci do „sbírky". Opatrně prsten zase uklidili do rukavice, a i s ní si jej Harry schoval do svého váčku. „Až budu v Bradavicích, pokusím se je zničit. Děkuji ti Síriusi, bez tebe bych to nedokázal." Znovu kmotra obejmul a nehal jej v klidu nasnídat. Mezitím mu vyprávěl o incidentu s Cho i o incidentu s Brumbálem. Sírius zuřil. „Já toho senilního dědka snad prokleju." „Ne, to nesmíš, jen bys ho zbytečně provokoval, nesmí se dozvědět o ničem, co jsem ti řekl. Nemuselo by to pro nás dopadnout dobře. Ale je tu ještě jedna věc, o kterou bych tě rád poprosil. Jak se můžu stát zvěromágem?" „Není to tak těžké Harry, když už víš jak na to, jako já, nejprve si musíš namíchat lektvar, který ti ve snu odhalí tvé zvíře, do kterého se budeš měnit a až si budeš jistý, že toho tvora znáš. Pak už jen záleží, jak hodně budeš trénovat svoji přeměnu, ale to pak může klidně trvat další měsíc až dva, než se ti podaří celková přeměna. Začal bych ale zkoušet přeměňovat jednotlivé části těla, dokud přeměnu neprovedeš mrknutím oka." „A pomůžeš mi s tím lektvarem?" „Klidně, jen nevím, jestli tu máš všechny přísady." „O to bych se nebál, je tady velmi vybavená lektvarová laboratoř, kde bychom to mohli zkusit." „Takže to chceš zkusit ještě dnes co?" Harry se jen šibalsky usmál. „Jsi jako tvůj otec, ten taky nechtěl čekat, když jsme objevili recept na ten lektvar." Harry i Sírius se hlasitě rozesmáli.

O půl hodiny později se v jídelně začalo rozsvěcet jedno jasné světlo za druhým, ze kterých vycházeli Harryho přátelé. Nejprve Neville, pak Lenka, Remus, Tonksová, a nakonec celá rodina Weasleyových s Hermionou. Jak se Harry dozvěděl, tak Charlie musel opět zůstat v Rumunsku v rezervaci s draky a Bill se také nedostavil, nedostal v bance dovolenou, a tak zůstal v Londýně. Když je Harry všechny zavedl do jejich pokojů a provedl je po svém panství, samozřejmě v doprovodu Loopyho aby se neztratili, byl čas na oběd. Holly a Dolly se vyznamenaly, upekly nádhernou a velmi chutnou vepřovou pečeni se šťouchanými bramborami, na které si všichni moc pochutnali. Ron byl naprosto unešený celým domem, i když se nemohl zbavit pocitu žárlivosti, že si jeho kamarád žije jako král. Naproti tomu Hermiona nechtěla opustit knihovnu, která byla mimochodem větší než v Bradavicích. Pan Weasley a Remus hráli už asi čtvrtou partii kouzelných šachů a Lenka s Nevillem, Ginny a zrzavými dvojčaty prozkoumávali přilehlé pozemky. Molly s Tonksovou seděli v obývacím pokoji a užívali si příjemné nic nedělání u dobrého čaje. A Harry se Síriusem se nenápadně vypařili do laboratoře, aby začali pracovat na lektvaru k zjištění zvěromágské podoby. „Jak jsi říkal Síriusi, že jsou ty přísady?" Ptal se Harry kmotra už asi potřetí. „Harry, Harry, vždyť to není nic těžkého." Sírius vzal do ruky brk a pergamen a sepsal Harrymu postup a přísady.