27. kapitola

323 24 7
                                    

Natáhl jsem se k nočnímu stolku a vypnul budík. Otočil jsem se, abych zjistil, jestli Minha vzbudil. Spokojeně jsem se usmál, když stále spal. Sklonil jsem se k němu a něžně ho políbil na rty. Minho rozespale zakňoural, lehce našpulil rty a hledal mě rukama. Skousl jsem si ret, abych se nezasmál. Sklonil jsem se k němu a daroval mu další polibky. Nesouhlasně jsem zamručel, když mi skousl spodní ret.

,,Koukám, že se nám tady už někdo probral." zamumlal jsem, když jsem se od něj odtáhl. Minho se jen pousmál a stáhl si mě zpátky k sobě. Vymanil jsem se z jeho náruče a sedl si.

,,Tímhle stylem bychom se nedostali do školy." řekl jsem se zasmáním. Minho si povzdechl a protáhl se.

,,A musíme tam?" zeptal se.

,,Bohužel." zamumlal jsem a zvedl se. Došel jsem do koupelny a vykonal ranní hygienu. Minho se se mnou vyměnil. Ještě že tu má svůj kartáček...

Pomalou chůzí jsem došel do kuchyně, kde už nám mamka připravila snídani. Sedl jsem si k jednomu talířku.

,,Děkujeme." poděkoval jsem. Mamka s úsměvem přikývla a sama se pustila do snídaně. S úsměvem jsem se podíval na Minha, který právě přišel.

,,Dobrou chuť." popřál jsem mu a zakousl se do bábovky.

,,Jak to dneska zvládnete?" zeptala se mamka vážně. S Minhem jsme se na sebe nejistě podívali.

,,To teprve zjistíme. Záleží, jak budou reagovat kolem nás." zamumlal jsem, když jsem dožvýkal. Mamka odložila svůj kousek bábovky na talíř a natáhla se pro hrnek.

,,Já jsem upřímně jiného názoru než paní učitelka. Když se budete chovat nenápadně, tak si vás možná začnou dobírat. Ale...třeba kdyby jste jim dokázali, že váš vztah je silný a že vás nic nerozhází, tak by si nemuseli nic dovolit. A po čase by si na takové vztahy nebo aspoň na vás dva zvykli." řekla mamka a napila se. Se skousnutým rtem jsem se podíval na Minha. Ten jen pokrčil rameny.

,,Nemáme co zkazit. Stejně nás viděli, jak se líbáme...a tak." zamumlal. Mamka se zvědavě na nás zadívala.

,,Hele, moc dobře víte, při čem všem jsem vás načapala. Co jste v tý učebně dělali?" zeptala se mamka. Minho se zadíval na svůj talíř a dělal, že to neslyšel. Nedivím se mu. Říkat mý mamce, kde se mě dotýkal, musí být divný. Ale já to mám snad ještě horší...

,,Já jen, že to furt podáváte, že jste se tam spolu vyspali nebo něco takového." řekla mamka se zasmáním. Zamáchal jsem nesouhlasně rukama.

,,Ne! Nic takového. Prostě jsme se líbali, pak mi Minho vjel rukama pod mikinu a...nakonec mi sáhl rukou PŘES kalhoty na rozkrok. Ale...ono to je všechno vidět, protože jsme byli oba čelem k tabuli a on natáčel ode dveří." vyhrkl jsem s červenými tvářemi. Mamka chápavě přikývla.

,,Za mě jsme se takhle maximálně líbali. A...schylovalo se k něčemu?" ptala se mamka. Podíval jsem se na Minha a tím mu naznačil, že teď mluví on.

,,Řekněme, že jednou jsme zašli trochu podle mě dál. Prostě jsme jeden druhého provokovali. A já jsem řekl, že jestli toho Jisung nenechá, tak že budeme mít neomluvenou hodinu. No a tuhle přestávku jsem to vytáhl znovu. Právě...při tom doteku. Ale asi bychom to nenechali zajít tak daleko. Já možná jo, ale Jisung rozhodně ne." řekl Minho. Souhlasně jsem přikývl. Mamka se tomu jen zasmála.

,,Ale jo. Jste mladí. Užívejte si a dělejte takovýhle kraviny. To k zamilovanosti a k vašemu věku patří. My nebyli jiní. Jen záleží na schovívavosti rodičů. Ale teď dosnídejte a běžte se oblíknout. Musíme se stavit ještě u Minha doma, aby si vzal věci do školy." řekla mamka, zvedla se a odešla se nejspíš převléknout do práce. Nacpal jsem si zbytek bábovky do pusy a odnesl talířek do myčky. Minho za mnou se smíchem a bábovkou v ruce došel. Vzal jsem si od něj talířek a dal ho do myčky.

NehodaUnde poveștirile trăiesc. Descoperă acum