Nehoda

26. kapitola

Odhodil jsem batoh na zem a šouravým krokem jsem došel do obýváku. Svalil jsem se na gauč. Mamka mě celou dobu nechápavě sledovala.

,,Ahoj. Děje se něco?" zeptala se s hrnkem čaje v ruce. Zvedl jsem se a normálně si sedl.

,,Minhův spolužák...mě a Minha natočil, jak...jsme byli spolu a poslal to lidem ve třídě. A to video se pak rozšířilo po celé škole." zamumlal jsem smutně. Mamka nechápavě nakrčila obočí.

,,A co je na tom tak hrozného. No tak jste dělali blbosti a ví to pár lidí ve škole. Zítra o tom nikdo nebude vědět." řekla mamka s úsměvem. Povzdechl jsem si a sedl si do tureckého sedu.

,,My nedělali nějaký blbosti. My jsme se líbali a...tak. A neví to jen pár lidí, ale celá škola. Řešili jsme to půl hodiny v ředitelně a už se to dozvěděla celá moje třída." řekl jsem a podíval se mamce do očí. Mamce došla závažnost situace a odložila hrnek na stůl.

,,Mohl bys mi to vysvětlit nějak od začátku a popořadě, prosím?" zeptala se mamka. Souhlasně jsem přikývl a vše jí řekl. Mamka ze mě zvládla vytáhnout i to, co o mě Hajoon řekl. Naštvaně začala pochodovat po obýváku.

,,Takže nějakej machýrek vás natočil jen tak ze srandy, aby vás pak mohl se svou partou šikanovat?! Tak to ne. To mu jen tak neprojde. Mému chlapečkovi ubližovat a nadávat nebude. A Minhovi taky ne. Minho mu měl ještě pár vrazit. Netuším, na co ten ředitel myslí. Ten kluk vám udělá takovou hnusárnu a pak chce potrestat Minha?" vyhrkla mamka.

,,Mami, hlavně nic teď ještě nedělej. Třeba to bude v pohodě. A pochybuju, že by se něco vyřešilo, kdyby jsi v tom začala šťourat. Akorát...bych pak byl za trapáka, který si stěžuje mamince." zamumlal jsem. Mamka frustrovaně vydechla a sedla si vedle mě.

,,Ale slib mi, že pokud se něco bude dít, tak mi to okamžitě řekneš. Já tam udělám takový cirkus, že se z toho ten mladej posere a bude litovat, že si na vás něco dovolil." Souhlasně jsem přikývl. Lehce jsem se zasmál, když jsem si ji představil.

,,A to, že si z tebe dělaj srandu, že vypadáš jako veverka nebo co. Vůbec si jich nevšímej. Jsi hezkej kluk. Moc dobře víš, že se všem líbíš. A pokud ne, tak ti to teď říkám. V práci mám na stole tvoji fotku s Mihem, jak jsme byli spolu na výletě a já si vás vyfotila. Všechny kolegyně se mě na začátku ptali, kdo to je na tý fotce. Tak jsem vás představila. O Minhovi jsem teda řekla, že je tvůj kámoš. No...a ony říkaly, že jsi moc hezký a roztomilý. A taky se ptaly, jestli někoho máš. Ale neboj se, hned jsem jim řekla, že jsi šťastně zadaný a že si pro své dcerky mají najít jinýho nápadníka." řekla mamka s úsměvem. Posadil jsem se k ní a přitulil se. Mamka mě políbila do vlasů a objala mě.

,,Jsi si jistá, že nemluvily o Minhovi?" zeptal jsem se. Mamka záporně zakroutila hlavou.

,,Ne. Ukazovaly na tebe. Ale na Minha se taky párkrát zeptaly. Ale teď mi tak došlo, že mi jedna kolegyně nabízela, jestli by jsi nechtěl k nám na brigádu. Máš to blízko školy, všechno bych ti vysvětlila a mohl bys tam jít, kdykoliv bys měl čas. To už bych domluvila, že máš školu a že nemůžeš chodit nějak extra často." vyhrkla mamka. Překvapeně jsem zamrkal.

,,No...tak klidně." odpověděl jsem. Mamka mě nadšeně zmáčkla.

,,To je super. A co kdyby jsme tam zajeli rychle teď? Ona tam bude ještě hodinu, tak bychom to mohli rovnou domluvit. Jestli to zabere půl hodiny." navrhla. Souhlasně jsem přikývl, protože jsem stejně neměl co dělat.

,,Tak já jí zavolám." řekla mamka a s mobilem odešla. Opřel jsem se o opěradlo a podíval se na mobil. Povzdechl jsem si a zase ho zavřel, když mi přicházely různé zprávy od kámošů nebo prostě od někoho ze školy.