Be my Omega✔️

99.

Nemohl jsem uvěřit, že jsem mu malém ublížil ... Zase. Co když se přestanu opět hlídat a zraním ho ?! Nebo dokonce malou ?! Jestli jsem málem zabil Harryho, jak mohl dopadnout on. Ucítil jsem, jak se ke mě má Omega víc přitulila, jenže já měl momentálně chuť utéct někam hodně daleko, abych ho už nijak neohrozil. ,,Půjdeme domů, ano ?" Zeptal se s jiskřičkami v očích a já nakonec kývl. Věděl jsem že mi to nemá za zlé, ale jak si to nemám vyčítat, když jsem se nedokázal ovládat ?

Po několika hodinách testů a papírování Masara konečně propustili. Chudák z toho byl opravdu zničený, jelikož do něj napíchali spoustu sajrajtu na testování. Proto jsem se nedivil, že jakmile jsme sedli do auta, tak mi usnul na rameni. ,,Pane, můžu se zeptat jak na tom je ?" Zeptal se z ničeho náš řidič a já černovláska starostlivě pohladil po vlasech. ,,Teď už dobře. Očividně byl na něj v předchozích dnech veden až moc velký nátlak a jeho organismus se tomu sám snažil bránit. Vlastně mu pomohlo, když ucítil mou přítomnost. Teď už by měl být v pořádku, jen je vyčerpaný." Dořekl jsem a řidič chápavě kývl. ,,Jsem rád že jste oba v pořádku." Řekl spokojeně a dál se plně věnoval řízení. Já se jen usmál a pokračoval v koukání z okýnka a hlazení mé Alfy, která se ze spaní mírně usmívala.

Probudil mě takový šimravý pocit pod nosem, no a když jsem otevřel oči, díval jsem se do očkek mé malé princezny, která se hned rozkošně zasmála a položila mi ručičky na tváře. ,,No ahojky zlatíčko." Řekl jsem rozespale a to v ní vyvolalo další záchvat smíchu, ani jsem nechápal proč. Pohled mi pak sklouzl na spícího Akiru, který spokojeně oddechoval. Na hodinách bylo napsáno sedm večer. Asi jí šel uspat, ale stal se opak. ,,No pojď sem špunte." Řekl jsem tiše a přitáhl jsem si jí k sobě. Strašně rychle vyrostla, ale Alfy to tak prostě mají. Ona mi nadšeně začala ožužlávat prstíky a pak se tak divně zakřenila. ,,Copak ? Nechutnám ?" Uchechtl jsem se a pak jsem uslyšel zabručení vedle mě. ,,Masu... Promiň, nechtěl jsem aby tě vzbudila." Hlesl rozespale a posadil se. Byl naprosto k sežrání. ,,V pohodě, pojď sem." Řekl jsem spokojeně a poklepal jsem na místo vedle sebe. On se protáhl a pak si lehnul ke mě. Jeho jsem hladil po vlasech a malou jsem přidržoval, zatímco on si s ní hrál.

Nemohl jsem se cítit lépe. Měl jsem u sebe milovanou Alfu, dcerku a nic momentálně nemohlo narušit tuhle chvíli... Teoreticky. ,,MASARU !" Ozvalo se až jsme všichni nadskočili. Dveře se otevřely a v nich stála blondýnka, která se hned rozeběhla k posteli. Já radši rychle vzal Saki stranou. ,,Ty magore !" Řekla když na něj skočila a on jen těžce vydechl. Všiml jsem si slz v jejích očích a mírně se pousmál. ,, Chyběl si mi..." Hlesl rozklepaně, a stejně jako ona, jí Masaru obejmul. ,,Ale stejně jsi idiot." Řekla tvrdě a ještě víc ho obejmula. ,,Jo, proto se se mnou bavíš." Prohodil černovlásek a ona se uchechtla. ,,Jo, na tom něco bude."

***
Příští díl bude poslední :,)
Na mém Instagramu (jen_nekdo_z_wattpadu) jste si odhlasovali poslední díl jako speciál, takže to bude mít určitě víc jak 1000+ slov. Možná i 2000 když se rozepíšu pořádně 😅
Už teď mám toho dost sepsaného, takže můžete díl očekávat v nejbližších dnech.
Děkuji za ohlasy i za to, že tuhle knížku stále někdo čte 😅❤️