Be my Omega✔️

59.

Když jsem nakoukl za dveře, všiml jsem si těch dvou v objetí. Akira spokojeně pohupoval ocáskem a ten chlápek se šťastně usmíval. Bylo hezké je takhle pozorovat. Nechtěl jsem rušit tuhle chvilku, ale on si mě všiml, takže se od mé Lištičky odtáhl. Akira se podíval mým směrem a ještě víc se usmál. Věděl jsem že je všechno v pořádku a byl jsem za to rád. ,,Jo jinak, nevím jestli to už víš... Ale tohle je Masaru, můj přítel, vlastně... Budoucí manžel." Řekl nadšeně a pozvedl ruku s prstýnkem, který radši ani nesundavá. ,,Ještě jednou mě těší." Řekl jsem s úsměvem a natáhl jsem k němu ruku. ,,Shiro, těší mě..." Řekl také s mírným úsměvem a já si pak k sobě za pas přitáhl svou Omegu. ,,No, brzo bude oběd. Myslím že by bylo vhodné, aby jste se osprchoval a převlékl se do něčeho suchého." Nadhodil jsem, jelikož byl stále v promočeném oblečení z venku. ,,Koupelna je tamhle a jedna z našich Bet vám donese nějaké oblečení. Zlato, půjdeš mi pomoct s obědem ?" Řekl jsem nejdřív jemu a pak mému zlatíčku. ,,Půjdu s tebou. Shi- ehm... Tati, pak jen sejdi tady po schodech dolů. Jídelnu uvidíš." Řekl s úsměvem a my po chvíli odešli.

Masaru pověřil Adama, jednoho z našich Bet, které nám sem dohodil Masarův otec, aby připravil Shirovi nějaké to oblečení. Adam s Taurou jsou tu jen přes týden, o víkendy jsme řekli, že je tu nepotřebujeme, ale v neděli odpoledne sem stejně vždycky někdo z nich přijde a pomáhá s úklidem a podobně. ,,Co chceš udělat k obědu ?" Zeptal jsem se svého Alfy a on se pousmál. ,,Jídlo je tu ještě ze včerejška, máme tu kachnu. Já si chtěl hlavně promluvit, proto jsem tě vytáhl." Řekl a já chápavě kývl. ,,Jaký na něj máš názor ? Nevadí ti na něm něco ? Kdyby ses ho bál, mohl bych-" Raději jsem ho přerušil. ,,Zlato, je v pohodě. Jak jsi mi řekl, nabídl jsem mu, aby tu zůstal, což s radostí přijmul. I když jsem ho nikdy pořádně nepoznal... Mám pocit, jako bych ho znal. Jeho vůně ... Je mi povědomá." Řekl jsem upřímně a on se pousmál. ,,Rodiče vždy voní jinak. Jestli se opravdu ukáže, že mu na tobě záleží, klidně tu může zůstat." Řekl mile, ale já zavrtěl hlavou. ,,To nechci. Neber to špatně, jsem nadšený že přišel a já teď vím pravdu, ale já mám tebe a to malé na cestě. Rád se s ním seznámím a byl bych rád, kdyby byl náš vztah opravdu jako mezi otcem a synem... Ale tohle by nešlo. Určitě má kde být a sám jsi slyšel, že měl problémy s policií, i když neprávem. Mohlo by to být pro všechny nebezpečné a já nechci nikoho z vás ohrozit." Řekl jsem vážně a Masaru nakonec kývl. ,,To je asi logické... Ale myslím, že kdyby mělo to malé dalšího dědu a ty svého tátu, nebylo by to na škodu." Řekl černovlásek a já si povzdychl. ,,Já vím, ještě to pořádně promyslím. Teď musíme řešit hned několik věcí. Svatbu, tvoje studium, mého otce a do toho to malé ... Vynechal jsem snad něco ?" ,,No, jo. Za dva měsíce moje matka rodí... To znamená, že se z nás do toho všeho určitě stanou i hlídací tety..."
***
Přísahám že ráno už na kapitoly kašlu, kdyby můj vlak neměl zpoždění tak jdu do práce pěšky :) druhá kapitola i další příběhy budou odpoledne, tak s tím počítejte ❤