49.

1.4K 115 10
                                    

Jelikož se Masaru na toho doktora doslova lepil a jakmile něco udělal, tak mu koukal přes rameno, skončil nakonec vyhozený na chodbě. Doktorovi spadl úsměv který doteď měl a mě trochu zamrazilo. ,,Můžu se zeptat, ta nevolnost přišla z ničeho nic, nebo jste se cítil špatně již od probuzení ?" ,,No, v podstatě až když jsme začali jíst. Jak jsem říkal, do té doby mi bylo normálně... Jako, včera jsem pil dost alkoholu, takže jsem mírné závratě neřešil ... Je něco špatně ?" Zeptal jsem se nejistě a on se zamyslel. ,,Mohu vědět jakou antikoncepci berete ?" Zarazil jsem se, ale ze šuplíku jsem vytáhl onu krabičku. Chvíli něco četl a pak se pousmál. ,,Mohu ?" Zeptal se a poukázal na moje břicho. Nechápavě jsem kývl a on mi odhrnul tričko. Začal mi ho různě ohmatávat a pak se jeho úsměv rozšířil. ,,Kdy jste měli naposledy pohlavní styk ?" Celý jsem zrudnul a zamumal že včera. ,,No, tak bych řekl že se brzo do té nemocnice stejně podíváte." Řekl s úsměvem a když jsem si dal k sobě nějaké ty informace, zůstal jsem na něm koukat s otevřenou pusou. ,,Ch-Chcete říct že čekám dítě ?!"

,,Ty čekáš dítě ?!" Vyjekl jsem nadšeně hned jak jsem rozrazil dveře. Akira div nenadskočil v té posteli a doktor se na mě podíval s káravým pohledem. Pak si ale povzdechl a zase se usmál. ,,Ano, všechno tomu naznačuje. Nejdřív mi to bylo divné kvůli antikoncepci, ale na obalu píšou, že léky s alkoholem v krvi nefungují. Takže je mi ctí vám pogratulovat jako první. Každopádně bych během několika dní zašel k normálnímu lékaři. Dal bych tomu tak týden. No, nebudu rušit. Kdyby cokoliv, víte kde mě najdete." Oznámil a následně zmizel z pokoje. Já se nadšeně podíval na svého zrzečka. Nevypadá tak nadšeně jako já, spíš vypadá utrpěně. ,,Lásko... Ty snad nejsi rád ?" Zeptal jsem se opatrně a došel si sednout vedle něj na postel. Mrňous se hned usmál. ,,Jo, jsem ! Strašně moc jen... Teď, když o tom vím... Mám strach že zase něco pokazím..." Hlesl a chytil se za bříško. ,,Ale.." Mlaskl jsem nespokojeně a následně jsem ho povalil do peřin, kde jsem se k němu přitulil a hladil ho ve vlasech. ,,Teď jsme spolu a ty jsi v mnohem lepším stavu. Budu se o tebe starat jak nejlépe dovedu a nedovolím aby se cokoliv stalo... Neměli bychom do té nemocnice radši hned ?"

Tiše jsem se zasmál a jen tak jemně ho políbil. ,,Zase to nehroť. Doktor říkal za týden, takže se tam do té doby neobjevíme, jasný ?" ,,Hmm... Ale kdyby cokoliv, hned mi řekni." Řekl spokojeně a opět spojil naše rty. ,,Můžeš mi vůbec vysvětlit proč jsi takhle šmíroval ? Všechno by ses stejně dozvěděl." Řekl jsem šťouravě a on trochu zčervenal. ,,Chtěl jsem to vědět co nejdřív... Nezazlívej mi to." Zakňučel na oko ublíženě a já ho podrbal za ušima. Jako vždy spokojeně zavrtěl ocasem a já se uchechtl. ,,Jsi fakt jak přerostlé štěně..." ,,A ty zas kočka, nemáš mi to vyčítat." Řekl spokojeně a najednou vystřelil do sedu. ,,Tak počkat... Počkat počkat počkat, to ne ! T-To nevychází ! Cel, potřebuju mluvit se Cel..." Začal najednou bláznit, vylétl z postele a běhal po pokoji. ,,Zlato za chvíli jsem tady, ani se nehni ! ... CELESTIE !" Zařval, ale to už běžel z pokoje pryč. Vůbec jsem nechápal co se děje.

***
Jste rádi za to co se stalo ? ^^

Ps: jak moc mě zabijete kdybych NÁHODOU v budoucnu něco podělal a ? Ptám se čistě teoreticky samozřejmě :)

Každopádně se ještě opožděně omlouvám, že vychází kapitola až teď, ale jak jsem psala... Práce :,D

Be my Omega✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat