Be my Omega✔️

8.

Stál jsem za dveřma a těžce oddechoval. Doufal jsem, že mě nepůjde hledat, protože být k němu blíž, tak se asi fakt sesypu. Z mého uvažování mě vytrhlo tiché zavrčení a já celý nadskočil. V místnosti se rozsvítilo menší světlo a mě se naskytla pohled na rozespalého Masara. Jeho černé vlasy byli rozcuchané do všech stran. Navíc na sobě neměl tričko, takže jsem měl výhled na jeho svaly. ,,Mmm... Co tu chceš..." Zabručel rozespale a prohrábl si vlasy. ,,J-Já... J-Já se ztratil a-a-" Masaru se z ničeho nic zvedl z postele. Byl jen ve spodním prádle a naštvaně mrskal ocasem. Vypadal vytočeně, neměl jsem sem lézt. Měl jsem vypadnout, uklonit se, nebo se alespoň omluvit, bože já jsem idiot.

Akira se rozklepaně sesunul po dveřích k zemi a chytil se za hlavu, jako kdybych mu jí měl ukopnout. Je pravda, že prý po ránu nevypadám zrovna mile, ale tak nemají mě budit. ,,Lištičko, nic ti neudělám, nemusíš se bát." Řekl jsem a on ke mě zvedl svá zlatavá očka. Natáhl jsem k němu ruku a on jí váhavě chytil. ,,Jdeš cítit od mého otce...Setkal jsi se s ním ?" Akira se na vteřinku zamyslel. ,,A-Asi ano." Furt se mě bál, bylo mi to celkem líto. ,,Otec teď bude nejspíš na snídani. Jelikož je v ruthu, nepřeji si, aby jsi tady teď takhle běhal. Mohl by ti něco udělat a to já nechci, ano ?" Zeptal jsem a pohladil jsem ho po vlasech. Roztomile zčervenal a škubnul ouškama. ,,Asi máš hlad, že ? Zavolám služebné a ona nám něco donese. Co by sis dal ?" ,,Je mi to jedno." Řekl tiše a já ho pak poslal, aby se v klidu posadil. Když už mě vzbudil, něco si o něm zjistím.

Sedl jsem si na kraj postele a nenápadně si ho prohlížel. Měl opravdu skvělou postavu, šlo vidět že cvičil... Masaru se po chvíli opět vrátil a skočil do postele. ,,Ts... Budit mě takhle brzo ráno, že se nestydíš." Řekl s uchechtnutím a já se na něj omluvně podíval. ,,Omlouvám se, nevěděl jsem že tady budeš. Zpanikařil jsem, když jsem uviděl tvého otce a utekl jsem." Černovlásek tiše zabručel a pak se posadil. ,,Udělal ti něco ?" ,,N-Ne. Ale vypouštěl silné feromony." Zahuhlal jsem a on si povzdechl. ,,Jistě, musí se předvádět... Jsi neoznačená Omega, snaží se tě nalákat." Řekl jednoduše a já se trochu zašklebil a zavrtěl jsem hlavou. ,,Nikdy, nevoní mi." Řekl jsem upřímně a sledoval, jestli se třeba nenaštve. Furt je to jeho otec a já ho právě urazil. On se ale k mému překvapení začal smát a já cítil, jak se mi hrne krev do tváří. ,,Bože tohle už jsem dlouho neslyšel, ale slyším to rád. Otec si myslí že jsou prachy všechno, takže má ego vysoké až někam na strop." Řekl a opět se natáhl. Jen jsem ho překvapeně sledoval. Nečekal bych, že se někdo s jeho postavením bude chovat tak...normálně. ,,A jen tak pro kontrolu.... Já ti voním ?" Zeptal se s úšklebkem a já s sebou trhl. Samozřejmě že mi voní, jeho vůně je taková nasládlá a zároveň výrazná. ,,N-No... Asi ano." Zamumlal jsem nejistě a on se zase zasmál. ,,Bože jsi sladký... Nechceš něco k pití ?"