Be my Omega✔️

14.

Stále jsem se krčil v rohu místnosti a snažil se urovnat myšlenky. Po nějaké té chvíli jsem uslyšel rachot z chodby a následný křik, který patřil Celestii. Někdo, a já tak nějak tušil kdo, se začal dobývat do "mého" pokoje. Krčil jsem se v rohu a modlil se za to, aby to všechno přestalo. Celé moje tělo bylo jako v ohni a třáslo se. Cítil jsem Masarovu vůni i přes dveře a moc dobře jsem věděl, co to se mnou dělá, i když jsem se klepal strachy. ,,Akiro otevři ty dveře !" Ozvalo se a já se schoulil ještě víc. Uši jsem měl sklopené a ocas omotaný kolem sebe, jako kdybych o něj měl brzo přijít. V tu jednu chvíli se ozvala rána větší než kdy dřív a černovlasý hybrid rozrazil dveře. Věnoval jsem mu rychlý vystrašený pohled a celý se rozklepal nanovo. Nehledě a jeho feromony, které se dostaly do místnosti a mě se z toho udělalo mdlo.

Konečně se mi podařilo rozrazit ty dveře. Celá místnost byla provoněna jeho feromony a já trhaně vydechl. Podled mi spadl na mou lištičku, která se rozkošně choulila v rohu místnosti. Byl k nakousnutí... Doslova. Zabouchl jsem dveře a blonďatou Betu jsem nechal někde v jeho pokoji. ,,Akiro... Neschovávej se přede mnou..." Zavrněl jsem a postupně jsem se k němu přibližoval. Ten strach v jeho očích, vůně která z něj vycházela, ale i jeho drobné tělíčko, které postupně propadlo Heatu, mě naprosto rozpalovalo.

Přibližoval se stále blíž a já už nevěděl co dělat. ,,M-Masaru...P-Prosím... N-Nech mě jít." Mumlal jsem mezi vzlyky a jakmile si klekl k mé maličkosti, pevně mě chytil za vlasy tak, abych se mu díval přímo do očí. Jeho oči snad ani nebyly jeho. Právě jsem koukal do očí divoké šelmě, která čeká na správný okamžik k útoku. ,,Věř, že jsi ještě vůbec nic nezažil." Zavrčel a násilím si mě přitáhl k sobě do dravého polibku. Byl plný chtíče, dravosti, ale to bylo tak nějak všechno. Byl ovládaný Ruthem, o nic jiného mu nešlo. Chtěl mi udělat přesně to, čeho jsem se celý život bál. Z mých vlasů přesunul ruku na můj krk, po kterém hravě přejel ledovými prsty. Celý jsem se otřásl jenom z toho doteku. Dělalo se mi z toho zle, chtěl jsem utéct a nejlépe umřít někde pod drnem, ale zároveň mé tělo prahlo po jakémkoliv doteku.

Štvalo mě, že se nezapojoval do polibku a snažil se mě odstrčit, i když jsem cítil že chce to samé co já. Navíc neměl žádnou šanci. Přerušil jsem náš polibek a následně jsem ho čapl za ruku. Bezeslova jsem se zvedl a začal ho táhnout k posteli, na kterou jsem ho následně bez problémů pohodil. Vyřešeně mě pozoroval a ocas měl naježený. Jeho teplá kůže a zrychlený dech mi ale naznačil, že chce to co já, takže jsem ho jednoduše přitlačil k posteli a ušklíbl se. ,,Co si takhle hezky pohrát..."