"Stop, výborně Emily a Aidane, skvělá práce" zakřičel režisér, ale já ho skoro vůbec neposlouchala, byla jsem zmatená z toho, co se teď stalo. Aidan se na mě pořád usmíval a celý štáb jásal. Tohle jsem už někdy cítila, ale teď je to silnější.
Příběh...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
/Flashback/
Probíhala jsem mezi přívěsy, ale prostě jsem je nemohla najít. „Sakra," zaklela jsem, když jsem se málem přerazila o rozvázanou tkaničku. Klekla jsem si, abych si ji zavázala. Když jsem se zvedala, omylem jsem do někoho narazila. „Promiň Blaku, ale neviděl jsi Eden s T.J. ?" Blake párkrát vyděšeně zamrkal, než mu došlo, co se děje a pak odpověděl: „Myslím si, že šli ke Cameronovu přívěsu. Proč?" Neodpověděla jsem a běžela dál. „Emily!," zavolal ještě za mnou. Doběhla jsem ke Cameronovu přívěsu a bylo to přesně tak, jak jsem očekávala. Holky se tam fotili na MŮJ mobil, který mi ukradli, Cameron za nimi dělal kraviny, Můj bratr klasicky nevnímal, Etham si v pozadí četl a Aidan byl, bůh ví kde. „Výborně zábava skončila." Došla jsem k holkám, vzala jim mobil z ruky a všechny pohledy se upřely na mě. Dante se na mě nechápavě podíval: „Jaká zábava?" Zapnula jsem galerii, abych se podívala, jaký spam mě tam čeká. „Nic, spi dál." Mávla jsem rukou směrem k němu. Naštěstí stihli vyfotit jen tři fotku. Hned jak jsem se podívala na tu první, jsem dostala záchvat smíchu. Holky přiběhli a vzali mi mobil z ruky, aby zjistili, co je tak vtipného. Mezitím, co jsme se s Eden div neváleli po zemi, T.J. ukázala fotku Cameronovi, který nad tím jen protočil očima.
/End of Flashback/
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
/Flashback/
Seděla jsem na židli s nápisem Jess a pohrávala si s prsty. Čekala jsem zaprvé na Aidana a zadruhé až nás bude potřeba na place. Asi po deseti minutách prohlížení svých vlastních prstu přicupital Aidan s počítačem v ruce, usadil se, zapnul počítač, nasadil sluchátka a vůbec si mě nevšímal. Nenápadně jsem vytáhla z kapsy mobil a vyfotila si ho. Zastrčila jsem ho zpátky a dělala, jakože nic. Po pěti minutách už mě to nebavilo, tak jsem se do něj rozhodla trochu rýpnout. „Páni, kdo to kdy viděl, číslo Pět edituje video na youtube," uvažovala jsem. „Jak sakra víš, že edituju video?" Vytáhl si sluchátko a podíval se na mě. „Jak to, že ti mě slyšíš?," odpověděla jsem. „Nejsem hluchej," odsekl. „A já blbá. Včera si tu kameru tahal všude." Ironicky jsem se na něj usmála. Chvíli přemýšlel a pak kývl hlavou na náznak toho, že mám pravdu. Nasadil si sluchátko a pokračoval v práci. Já mezitím seskočila ze židle, došla k němu, vyndala mu sluchátku a pošeptala: „Hejbni, za chvíli tam máme být na scéně." Zase jsem mu ho zastrčila a odhopsala pryč. Nemáme, jen se nudím.
