𝖨 𝖿𝖾𝖾𝗅 𝗂𝗍 𝖺𝗀𝖺𝗂𝗇

8. Ples

„Ježiš, kde ten Blake je!" Ležela jsem už připravená na posteli a čekala na toho šneka. Po deseti minutách zdlouhavého čekaní, jsem se konečně zvedala z postele za zvuku klepání. Otevřela jsem dveře a v nich Blake.

„Ahoj Emi," pozdravil mě nervózně. „Ča- kde máš kravatu?!" Blake sklopil pohled na svojí ruku, ve které držel kravatu. Nad tím jsem protočila očima a zasmála se. „Ta klučičí neschopnost mě jednou zabije. Pojď ty nemehlo." Vedla jsem ho dovnitř, abych mu jí zavázala.

„Tak máš to a pojď už!" Dovázala jsem mu kravatu a už ho tahala ven. Došli jsme do krásně vyzdobeného sálu, hrála tam kapela a těsně vedle vchodu byl bar, u kterého neseděl nikdo jiný než Robbie. Ten mi na pozdrav zamával a otočil se zpátky ke svojí partě.

Asi minutu jsme s Blakem stáli u vstupu a jak blbci se rozhlíželi po sále plném lidí, až nakonec Blake ticho přerušil. „Smím prosit," mírně se předklonil a nabídl mi ruku. „Mám snad na výběr" Ruku jsem přijala a usmála se. „Myslela jsem si, že neumíš tančit" Pošeptala jsem Blakovi po chvíli, co jsme jen tiše tančili. „Hele sice si neumím uvázat kravatu, ale zas takový nemehlo nejsem, abych neuměl tančit." S úsměvem se na mě zamračil.

Po únavném tanci jsem se došla podívat za Robertem k baru. Byli tam i ostatní z jeho party. „Tady jí máme, pojď se mnou, představím tě naší tlupě." Dal mi ruku přes ramena a vedl mě k nim.

Tohle je Tom ukázal na vysokého blonďáka. Tamhle je David, tenhle byl zase oproti Tomovi menší a hnědovlasý. Emmy znáš, támhle je Elliot a tady náš drahý Justin. „Těší mě," podal mi ruku a usmál se. Hned potom mě Robert zase někam táhl tentokrát k baru. „Co si dáte Emily?" Stoupl si za pult a dělal, jakože je barman. „Blázníš, je mi 15" okřikla jsem ho. Po asi deseti minutové hádce, že prostě alkohol nechci, protože další den mám natáčení, jsem ho konečně překecala a on mi podal něco nealkoholického, teda snad. Povídali, tančili a popíjeli jsme tam asi dvě hodiny, když jsem jim řekla, že půjdu na chvíli na vzduch.

Vylezla jsem si na střechu, ta byla normálně přístupná i tam byly stoly na sezení. Nikdo tam nebyl, až na nějakého kluka, zpíval si, podle toho jsem poznala, že jde o toho stejného, co jsem potkala včera. Ještě k tomu si zpíval tu stejnou písňičku jako jsem si zpívala včera v noci já. Jen jsem tam stála a poslouchala jeho nádherný hlas.

„Crazy, but I love her, I could never run from her
Hit it, no rubber, never would let no one touch her
Swear we drive each other, mad, she be so stubborn
But, what the fuck is love with no pain, no suffer
Intense, this shit, it gets dense
She knows when I'm out of it like she could just sense
If I had a million dollars, or was down to ten cents
She'd be down for whatever, never gotta convince, no"

Rozhodla jsem se mu zazpívat refrén a tak jsem pokračovala:

Cross my heart, hope to die
To my lover, I'd never lie
He said "be true," I swear, "I'll try"
In the end, it's him and I
He's out his head, I'm out my mind
We got that love; the crazy kind
I am his, and he is mine
In the end, it's him and I

Když jsem dozpívala, otočil se ke mně. „Myslel jsem si, že tě tady uvidím, teda spíž uslyším." Pronesl se smíchem kluk. „A teď pojď dovnitř, ještě tady umrzneš" Vedl mě dovnitř.

Otočila jsem se, abych po dvou dnech zjistila, kdo to teda je. „Promiň, úplně jsem se zapomněl představit. Já jsem Aidan." Usmál se na mě, a když jsem viděla jeho ďolíčky na tvářích, dostala jsem málem infarkt. Vše do sebe zaplynulo. Aidan je ten koho jsem viděla na konkurzu, na kole, je to jakoby můj soused a ještě jsem ho stihla jednou zalehnout, výborně. „J-jo já Emily," vykoktala jsem ze sebe, když se mi podařilo trochu se uklidnit. Tomu se Aidan musel zasmát. „Smím prosit?" zeptal se. „Jestli umíš tančit, jsem tvoje." Ze srandy jsem ho bouchla do ramena.

Podtočil si mě pod rukou a přitáhl k sobě. Nebyl o moc vyšší než já, takže jsem si mohla hlavu položit k němu na rameno a jen jsme se pohupovali do rytmu. „Kde si se naučila tak dobře zpívat," přerušil ticho Aidan. „Léta praxe, žiju v LA, tam bych řekla, že je to skoro povinnost. Plus hraju i na kytaru a řekla bych, že i docela dobře na klavír, takže." Aidan se zasmál a vypadalo to, že jsem ho informace potěšila. „Tak to můžeme někdy někam vyrazit, taky bydlím v LA." Takhle jsme si ještě chvíli povídali a pak se vrátili za ostatními.

Vypadalo to, že jediný kdo zůstal střízlivý, byl Justin, Emmy, Eden, Etham, TJ., Blake a my s Aidanem. To nebylo to nejhorší, pak jsem zahlédla svého bratra, totálně na mol vedle Roberta. Ještě, že ho neviděli rodiče. „Vy dva pojďte nám s nimi pomoct do hotelu!" Volala na nás Emmy, když se pokoušela dostat Davida na nohy. "Aaa Aidan už potkal svoji princeznu!" Zvolal opilý Robert při pohledu na nás dva. Nechápavě jsem ty dva projela pohledem, Aidan vypadal dost zaskočeně. Šla radši sbírat svého bratra. Když se mi po pěti minutách podařilo s Blakovou pomocí dostat na nohy vyrazili jsme do hotelu. Já s Blakem táhli Danta. Etham s Eden Camerona. T.J. s Aidanem Davida. Emmy Elen. A Justin vzal Roberta

„Dante jestli mě pozvracíš?!" Zakřičela jsem na něj v momentě, kdy to vypadalo, že to má opravdu nahraně. Když jsme dorazili do hotelu, Blake se ho dobrovolně ujmul a já vyrazila do svého pokoje. Rychle se umyla a vyrazila do postele, abych se alespoň trochu na zítra vyspala.