𝖨 𝖿𝖾𝖾𝗅 𝗂𝗍 𝖺𝗀𝖺𝗂𝗇

20. Eddie

September 2018

Seděla jsem u počítače a dodělávala nějakou práci. Zaklonila jsem se na židli, abych se podívala ze svých velkých oken. Ihned mě oslnilo zapadající slunce a řekla jsem si, že bych mohla jít si zahrát něco na střechu. Pak jsem se ale s povzdechem otočila na můj ještě nedobalený kufr. Ano, zítra odjíždíme. Sebrala jsem se a naházela zbytek věcí do kufru. Ještě jsem musela dodělat nějaké věci do školy, protože před pád dny začal zase školní rok.

Dobalila jsem poslední věci a chtěla jsem konečně vyrazit na střechu, bohužel klepání na dveře mě to nedovolilo. Dovnitř vešli moji rodiče. „Ahoj zlato," posadila je vedle mě mamka. „Ahoj," pokusila jsem se o úsměv. „Už je ti líp?," zeptal se táta. Narážel na tu hádku s Aidanem. „Jo, asi jo." Přitáhla jsem si nohy k tělu. Aidana jsem už pět dní neviděla a ani jsem nechtěla. „Fajn, jen jsme ti přišli říct, že nám letadlo zítra odlítá v deset, tak abys byla nachystaná." Na to jsem přikývla a rodiče se vydali ven. „Mami!," zastavila jsem mamku chystající se odejít. „Ano!" Otočila se na mě „Můžu s tebou mluvit?" Naklonila jsem hlavu na jednu stranu. „Ovšem, Miku, počkej venku," křikla na tátu a posadila se zpátky vedle mě.

„Proč jste si vybrali zrovna nás?" Zadívala jsem se jí do očí.

„Jak to myslíš, zlato?"

„Já jen prostě nevím, co bychom s Dantem dělali, kdybyste si nás tenkrát nevzali." Do hlavy mi vlítli všechny ty příšerný vzpomínky z dětství. Když mě mamka viděla, že popotahuju, přitáhla si mě do obětí. „Zasloužili jste si to," pošeptala mi a já se pousmála. „A mimochodem myslím, že máš návštěvu." Zvedla jsem hlavu a nechápavě se na ní podívala. V tu chvíli dovnitř vešli Eden s Dantem. „Nechám vás tu o samotě," protáhla se vedle nich a zavřela dveře. „Co chcete?" Zamračila jsem se. „Omluvit se," pronesla Eden a při tom se ohlédla na Danta. Ten na souhlas kývl. „Ano, oba jsme věděli o tom, že Aidan má holku, ale není to tak, že jsme ti to neřekli kvůli tomu, abychom ti ublížili. Naopak, mysleli jsme si, že pokud tě Aidan má opravdu rád, což tak vypadalo, že se s Hannah rozejde, ta holka mu dělala ze života jen peklo, zato ty, kdykoli jsme s ním někde byli, pořád se rozplýval nad tím, jak si úžasná, krásná, chytrá atd. A hlavně jsme furt tlačili Aidana ať ti to řekne sám, ale nechtěl." Přisedla si ke mně Eden. Usmála jsem se na ně. Nemohla jsem se na ně zlobit, kdy tohle vše dělali jen proto, aby mně chránili. Roztáhla jsem ruce na náznak omluvného obětí, oba se na mě vrhli, až jsme se převalili na postel. Tomu jsme se všichni zasmáli. Dante mi zašeptal do ucha: „Promiň." Na to jsem se jen ušklíbla.

Slunce už skoro zapadlo a já se s Eddím vydala na střechu. Strávila jsem tam dost dlouho, ale nevadilo mi to. Jsem samotář, i když se to nezdá, proto si každou chvilku sama užívám.

Z ničeho nic mi po tváři sklouzla slza a dopadla dolu na Eddího. Zadívala jsem se do ulic Toronta, kde i v noci panoval naprostý chaos, stejně jako v mojí hlavně. Koukala jsem do prázdna a v těle se mi začal zase hromadit vztek, nevím proč. Důvodů bylo spoustu, ale v podstatě jeden - moje minulost. Za ty roky se už vše urovnalo a jsem už spokojená, ale přece jen občas přijdou nějaké ti vzpomínky. Je tady však věc, kterou bych opravdu nerada nazvala svou minulostí. Aidan. Sice jsem na něj byla naštvaná, ale část mě si přála, aby to takhle neskončilo.

„Já vím Eddie, chybí mi, ale co mám podle tebe dělat"
„Máš pravdu, Eddie - ostatně jako vždycky, je to na něm jestli se mi omluví za to, co řek nebo ne, můžu ho milovat sebevíc, ale nic s tím stejně neudělám. Navíc má přítelkyni a já bych mu to měla jako správná kamarádka přát, ale to mi to ten prevít nemohl říct dřív?"
Povzdechla jsem si a položila Eddího do hrací polohy.

„Jak že to bylo Am, G, Dm a sakra to poslední, jo F, jasně." Nachystala jsem si akordy a začala hrát nám všem už známou píseň. Bohužel, tentokrát to bylo jiný, nebyl tady Aidan a bez něj to nebylo ono.

Dohrála jsem poslední takt a povzdechla si nad tím, jak zoufale se někdo dokáže zamilovat

Ahoj, máte tady zase po pár dnech další kapitolu. Příští týden jedu na dovolenou, takže nejspíš výjde kapitola v neděli a pak až max. za 14 dní. Ale chtěla bych se vám pochlubit... příští výkend točíme s kamarádkami parodii na Umbrellu Academy něco podobného jako Hillywood - jestli jste ji od nich neviděli, tak doporučuju. Bude to poslední epizoda druhý serie a strašně se těším. Až to sestříhám, tak možná dám výsledek na instagram, ale jen pokud se mi to bude líbit, takže pokud by jste se chtěli podívat dám vám tady v čas vědět.

PS. Hraju Pětku!!!!