The day we first met: 24. Výlet

574 26 1
                                    

Ráno nás vzbudil klakson, přesně tak. Klakson. Vystřelila jsem do sedu, stejně jako Dominik. Vylítli jsme před stan a rozkoukávali se kolem jako ostatní. Tři vysmátí učitelé stáli uprostřed kruhu, který tvořili stany, v jichž jsme spali. Měla jsem chuť je uškrtit, fakt jo. Poslední dobou mám tu chuť pořád. „To bylo rychlý," konstatoval tlemící se učitel. „Oblečte se! Za půl hodiny vyrážíme na výlet. Jo a vemte si na sebe plavky!" Křikla učitelka. Všichni jsme se poslušně odebrali do stanů, kde se převlékli.

Učitelé se vydali neznámo kam a my je následovali. „Paní učitelko, nedáte nám nějaké jméno, než jen 'děcka'?" Ozval se Ivo. Učitelé se na něj pobaveně koukli.

„Bábovky, jdeme doprava!" Křikla naše třídní. Vydali jsme se doprava. Procházeli jsme hustým lesem celkem dlouho, ale i tak jsme přišli na místo. Před námi se objevil lom. „Jdem se koupat, bábovky!" Vykřikla nadšeně učitelka, někteří se k ní přidali s jásáním.

Shodila jsem ze sebe oblečení a skočila do osvěžující vody. Když jsem se vynořila před mnou byl usměvavý Dominik. „Copak?" Usmála jsem se na něj. „Nic," odpověděl, ale stále se na mě tak zvláštně díval. Chytl mě pod zadkem a vyhoupl na sebe. Automaticky jsem si kolem jeho pasu obmotala nohy a kolem krku ruky. Pohltil mě pocit bezpečí. Bezpečí vždy, když jsem v jeho náruči. Cítila jsem teplo z jeho těla. Vlepila jsem mu polibek na rty a odtáhla se od něj. Jeho ledově modré oči mě láskyplně sledovaly. „Miluju tě," vyletělo mi z pusy. Byla jsem překvapena sama sebou, ale slova, jež jsem doslova vyhrkla, byla pravdivá. I on byl překvapen. „Já miluju tebe," šeptl mi do ouška a hravě mi zkousl ušní lalůček. Zachichotala jsem se, protože to lechtalo.

„Nechte si to do stanu, dětičky," objevil se u nás pobavený Ivo i s dalšíma dvouma klukama. Dominik se na něj ušklíbl. „Tak co Tade? Jak to jde s Elou ve stanu?" Zeptal se ho Dominik. „Ani mi nemluv, vole. Ona vypadá, jak kdyby byla naštvaná. Ještě ani jednou se mnou nepromluvila. Nechápu, co ji přeplo v hlavě, že nás ignoruje," rozčiloval se. „To nechápe asi nikdo," přitakala jsem, přičemž se Dominik divně napjal. Důkladně a podezíravě jsem si ho prohlídla, ale on mě chtěl přesvědčit svým úsměvem, který jsem mu nežrala.

Ve vodě jsme ještě další čtyři hodiny dělali kraviny, dokud nás učitelka nezavolala. „Bábovky, vylezte z vody, ať uschnete, půjdeme zpět ke stanům!" Všichni jsme vylezli z vody a začali se slunit, aby jsme rychleji uschnuli. Zanedlouho jsme na sebe hodili zpět oblečení, teda spíše holky. Vydali jsme se na cestu zpět k našim stanům. Chvíli jsme bloudili, ale nakonec přeci jen dorazili k místu. Sedli jsme si k ohni, který jsme udělaly a opekli si špekáčky. Povídali jsme si, smáli jsme se a to i s učitelama. Obloha nad námi pomalu černala, objevovaly se hvězdy.

Bylo devět večer, když už se mnozí z nás odebrali do stanů. Pár nás ale ještě zůstalo u ohně. Byli tady všichni tři učitelé, Ivo, Robin, Tadeáš, Dominik, Tereza a Zuzka. „Dívej, tam je Jarní trojúhelník, který zasahuje do souhvězdí Lva, Pastýře a Panny," ukázal na určité hvězdy, jež tvořili souhvězdí i trojúhelník. Usmála jsem se a otočila na něho. Objala jsem ho, on se pousmál a přitiskl si mě víc na sebe. Boha, jak já ho milovala. Začaly se mi zavírat očka únavou. V Dominikovém objetí se mi vždy usínalo dobře a lehce. „Domčo, vezmeš ji, prosím tě, do stanu?" Matně jsem uslyšela učitelčin hlas. Dominik se zvedl se mnou v náruči. „Je roztomilá, když spí," ozval se v mé blízkosti hlas Robina. „Jo to je," přitakal mu Tadeáš. „Takový náš malý špunt," zasnil se Ivo. „Bracho, bereme ji za svou sestru, neubliž ji," Tadeáš mluvil k Dominikovi. Už jsem to nevydržela a upadla do říše snů.

The day i met youKde žijí příběhy. Začni objevovat