Uběhlo pár týdnů, ve kterých jsem řešila hlavně přijímačky stejně jako ostatní z mého ročníku. Tak jak jsem se jednou zmínila, hlásila jsem se na Střední uměleckoprůmyslovou školu. Všichni už známe výsledky přijímaček. Dnes jdu oslavit přijetí, nejen mé ale i Robina, Dominika, Tadeáše a Iva. Všichni jsme je úspěšně zvládli. Všichni budeme na stejné škole. Nikdo ale neví, jak dopadla Ela. Přetrhla s námi veškerý kontakt. Chová se k nám jak cizí.
Poprvé jsem navštívila klub.
Jestli nás pustili dovnitř? Jo, dostaly jsme se do klubu úplně na pohodu. „Jdem tancovat!" Nestihla jsem se ani rozkoukat a Ivo mě už táhl na parket. Tancovali jsme jak o život a hlavně jsme tancovaly dlouho. Začalo mi být dusno. Místnost byla vydýchaná a mně se z toho udělalo špatně. Omluvila jsem se Ivošovi a na chvilku si odskočila před klub. Bylo tam pár lidí, ale já je nějak nevnímala. Čerstvý vzduch se mi nahrnul do plic. Párkrát jsem se zhluboka nadechla a vydechla. Najednou se kolem mě prohnala vůně mentolu a cigaret. „Mauve," ozval se těsně za mnou ten chraplavý hlas. Překvapeně jsem se otočila na Dominika. Jak věděl, kde jsem? Vyfoukl mi kouř do obličeje. „Nepůjdeme už zpět?" Otázala jsem se, když jsem se nadýchala kyslíku. Popotáhl si. „Fajn," vydechl kouř, típl cigaretu botou a chytl mě za ruku. Prodrali jsme se lidmi až na parket a stoupl si před mě. Začala hrát písnička akros - if i die, když jsem si uvědomila, že jsme na sobě jaksi natisklí.
(Písnička: Akros - If i die, pusťte si ji)
„If I die, would you die with me?
If I stay, would you stay with me?" Odříkával mi do ucha text písničky. Jeho hlas byl hrubý, hrubější než obvykle.
„If I die, would you die with me?
If I stay, would you stay with me? (If I die)"
Šeptal mi do ucha a tím, že mluvil, se jeho horké rty dotýkaly mého ucha. Zachvěla jsem se.
„If I die, would you die with me?
If I..." poslední slova, než písnička skončila a naběhla tam jiná.
Dívala jsem se mu do očí, ve kterých se mu odrážely světla v klubu. Dýchali jsme si do tváří. Cítila jsem, jak mi v těle koluje alkohol, protože jsem měla několik panáků. Přitiskla jsem své rty na ty jeho. Bylo to jen na chvíli. Koukal se na mě s kamennou tváří, než prudce narazil na mé rty. Tentokrát to byl on, kdo mě políbil. Rukama jsem zajela do jeho tmavě hnědých vlasů, jeho ruce byly stále na mém pase, ale tiskl si mě blíž k sobě.
Probudila jsem se s bolestí hlavy. Měla jsem pocit, že se mi mozek je rozletí na malé kousíčky. Pomaličku jsem se posadila a teprve poté otevřela oči. Do očí mi vrazily sluneční paprsky prosvítající skrz žaluzie. Tohle nebyl můj pokoj, ale Dominikův. Hlavně jsem vydechla. Mohla jsem skončit taky úplně někde jinde.
Na druhé polovině postele klidně oddechoval Dominik, jež na mě tasil svoje břišáky. „Nekoukej na mě," ozval se svým chraplákem, přičemž měl zavřené oči. Myslela jsem, že spí. „Nakoukám," byla jsem proti. Pootevřel jedno oko a ušklíbl se. Prokroutila jsem nad ním oči, ale hned se chytla za spánky. „Kocovina je svině, že? Proto nepiju," posmíval se mi. Zavraždila jsem ho pohledem. Zasmál se, natáhla se pro něco na svůj noční stolek a následně mi do ruky dal prášek. Podal mi i vodu. Nejspíš věděl, že budu mít kocovinu, tak už předem mi nachystal prášek. Děkovné jsem se na něj usmála, a usmál se na mě. „Kde vůbec skončili kluci?" Zeptala jsem se starostlivě. „Všichni tři spí v obýváku," pobaveně se zašklebil. „Hezky ses o nás postaral," pochválila jsem ho. „Pff, hlavně o tebe. Usla si mi v náruči, takže se s tebou hůř manipulovalo," konstatoval.
Opět trochu kratší kapitola :/
Pomaličku se blížíme ke konci 1. Části - The day we first met a budeme přecházet na 2. Část příběhu - The day we met again
Ještě pár kapitol z téhle části bude, nevim kolik, ale bude :D
Grcooo
ČTEŠ
The day i met you
TeenfikceDívka, která je stydlivá a slušná pozná kluka, který je ze začátku též slušný. Bude s ním trávit víc a víc času. V jeho přítomnosti se začne chovat jinak. Bude se objevovat její druhá stránka. Vztah mezi nimi nedopadne dobře. On udělal chybu, na kte...
