Try this✔

57.neshody

,,Co to jako mělo být ?!" Řekl naštvaně Reki a já se podrbal na zátylku. ,,Co jako ?" Zamumlal jsem, i když jsem přesně věděl kam míří. ,,Děláš si srandu ?! Já ani nechtěl říct že spolu chodíme. Chtěl jsem jen říct, že jsem tvůj "student" stejně jako ona. Ale očividně by pro tebe šance našeho prozrazení byla moc velká." Řekl fakt vytočeně a já si povzdychl. ,,Jen nechci, aby se to hned rozšířilo do školy." Moje obhajoba k ničemu nebyla, Reki celý zrudnul a pevněji sevřel své prkno.

,,Lango, tohle už jsme řešili, ale sakra prober se ! Jsme spolu stejně jako desítky jiných párů na téhle škole a miliony párů na celém světě. Nikdo by to sakra neřešil !" ,,Co ty víš. Já prostě nechci strávit zbytek školy jako vyvrhel !" Řekl modrovlásek a já se ironocky uchechtl. ,,Ty ? Děláš si srandu ? Ve všem vynikáš, máš skvělé známky, vzhled jak z nějakého modelingového časopisu a talent neskutečných rozměrů a TY se bojíš o tohle ?!" Vyhrkl jsem a i když jsem se neustále snažil uklidnit, nešlo to.

,,Co to meleš ? Nejsem takový jako říkáš. Nikdy jsem neudělal nic světoborného." ,,Děláš si ... Vždyť je to... Ts... Jak myslíš. Jestli ty jsi nula, co jsem potom já že ano. Zajímalo by mě jaké je moje místo ve světě, když ty jsi nic nedokázal." Zavrčel Reki a následně vztekle flákl prknem o zem. V tu chvíli se ozvalo zvonění před hodinou a on se bezeslova rozešel pryč. ,,Reki...Reki tak počkej !" Volal jsem, ale on nereagoval. Bylo mi z toho divně. Nechtěl jsem aby to takhle dopadlo.

Měl jsem vztek na všechno. Na mě, že jsem tu hádku vůbec začínal. Na něj že se podceňuje a zároveň se za mě stydí... Dobře, takhle to asi není, ale připadá mi to tak. ,,Hej kluku, mazej do třídy !" Ozval se školník a já jen s kývnutím prošel kolem něj. Bylo mi to jedno, v tu chvíli mě trápil jen Langa a mé, opět přehnané chování. Tiše jsem zalezl do třídy a sedl si na své místo, neměl jsem teď na nikoho náladu.

Musel jsem se ještě vrátit pro jeho prkno, které tam nechal a u skříněk jsem dostal málem koštětem přes hlavu od školníka. Dnešek už fakt lepší nebude... ,,Hasegawo ?! Máte být již tři minuty ve třídě. Napíšu vám poznámku za pozdní příchod, teď se posaďte." Řekla učitelka a já se, raději bez keců, šel usadit na své místo. Pohledem jsem sjel na Rekiho, který se mi vyhýbal pohledem. Štvalo mě to, neříkám že ne. Z ničeho nic mi na stole přistál nějaký papírek, který jsem samozřejmě rozbalil.

Nechtěl jsem na něj koukat, ale odraz v zrcadle mi to nehodlal splnit. A upřímně, radši budu sledovat Langovo odraz, než toho starého zlobra za katedrou. Všiml jsem si papírku, který mému příteli přistál na stole a zaujatě jsem sledoval jeho reakci.

Celý jsem se po přečtení toho textu napnul a hlasitě polkl. "Tak jsem zaslechla, že nechceš aby se dostal tvůj a Rekiho vztah na svobodu... No, nebyla by škoda aby pár peprnějších fotek vykouklo na svět ?" Zaraženě jsem se koukal na
Atsuku, která mi ten papír hodila. V ruce svírala bílou obálku a culila se jak sluníčko na hnoji. Mírně jsem se zamračil a ona poukázala na cedulku, kde bylo napsáno "po škole za kantýnou".