22.Rozprašovač

734 94 22
                                    

Sesbírali jsme si věci, všichni společně jsme došli do chaty, převzali si klíče a pak si každý z nás zalezl do svých pokojů. Ty vypadali naprosto úžasně, až na jednu věc, která mi už snad přišla komická. ,,Už zase..." Hlesl jsem pobaveně a podíval se na Langu. ,,Ta jedna postel už mě fakt deptá." Uchechtl se i on a flákl s sebou do peřin. ,,No jo no..." Někdo nám to tady přeje...

I když jsem se to snažil nedávat najevo, byl jsem šťastný že můžu spát zase po jeho boku. I on na to už nahlížel v podstatě pobaveně, takže jsem to neřešil. Celý pokoj vypadal dobře. Byla to jedna velká místnost zařízená jako klasická roubenka, stěny obložené dřevem a lovecké obrazy všude kolem nás tomu všemu dodávali úžasnou atmosféru. Už tu chybí jen krb, neříkám nic. ,,Lango, nechtěl jsi jít náhodou hned pro snowboard ?" Zeptal se s úšklebkem rudovlásek po prozkoumání celé naší společné místnosti a já se jen unaveně přetočil na záda. ,,Když mě se nikam nechce." Zabručel jsem a rovnou jsem i zavřel oči.

Jen jsem se uchechtl a ze skříně, vedle které jsem stál, jsem nenápadně vzal rozprašovač na vodu. ,,Jsi si tím jistý ?" Řekl jsem s úšklebkem a on jen něco souhlasně zabručel. ,,Jak myslíš..." Uchechtl jsem se a začal jsem po něm stříkat vodu. Ten hned začal prskat jako kočka a mezitím co se mi snažil utéct, jsem se smál jak pomatenec.

Tohle byla krutá podpásovka ! Kde to vůbec vzal ?! ,,Reki-Pf ! Agh mám to v puse." Zaprskal jsem, ale to se mi ještě víc vymstilo. Už jsem byl fakt celý promočený, ale nakonec se mi podařilo vytrhnout mu ten ďáblův nástroj z ruky. Jakmile se po tom začal sápat, přirazil jsem ho ke zdi u které jsme zrovna byli a chytil mu ruce nad hlavou. Oba jsme to museli vydýchat, protože on se ještě stále snažil přestat smát a mě odezníval infarkt. Pak jsme se ale oba nastejno zarazili a on i já jsme zrudli snad všude. ,,P-Promiň." Zamumlal jsem a radši jsem ho pustil. Byl moc blízko...

Cítil jsem se trochu trapně, ale podle jeho výrazu jsem nebyl jediný. Na druhou stranu mě maličko zklamalo že se tak rychle odtáhl, ale snažil jsem se nic nedávat najevo. ,,V pohodě, asi by jsme měli jít." Řekl jsem a hlavou jsem kývl na dveře. ,,Jo... To asi jo, jen se převleču." Zahuhlal, proběhl kolem mě a zmizel v koupelně. Já si s povzdychnutím z batohu vytáhl bundu, pro tentokrát, a odebral se na chodbu čekat na Langu. Ten se po chvíli objevil v oteplovácích a zrovna si natahoval mikinu. ,,Máš všechno Reki ?" ,,Asi jo." ,,Občanku, kartičku, šálu, rukavice..." ,,Rukavice nemám !" Vyhrkl jsem a on jen naznačil abych se pro ně vrátil, což jsem taky udělal. ,,Tak kde jsou ..." Zaklel jsem naštvaně, jelikož jsem prohledal celý batoh a nikde jsem je nenašel. Napadlo mě, že je mám asi ještě zaštrachané v kufru, takže jsem se k němu natáhl. Podařilo se mi ale shodit Langovo kalhoty, které měl pověšené na židli vedle. ,,Šikula Reki..." Řekl jsem si pro sebe a ty kalhoty mu zvedl. Vypadl z nich nějaký papírek. Nechtěl jsem si ho všímat, ale zahlédl jsem telefoní číslo, takže jsem se na to pořádně podíval. "zavolej mi, budu také pár dní v Kanadě ;) " Kdo mu to dal ? A hlavně kdy, když se v autobuse s nikým nebavil a jinak jsme byli furt spolu...

Try this✔Where stories live. Discover now