Try this✔

18. nedorozumění

Už mě ta partička vážně vytáčela, takže jsem se s nezájmem otočil a nastoupil do autobusu. Hned jsem uslyšel hlasitý smích patřící mému rudovlasému příteli. Zabolelo mě vidět ho sedět vedle nějaké holky. Očividně to byla japonka a vypadali že se celkem baví. Reki mě zahlédl a úsměv mu z nějakého důvodu opadl. Stočil pohled na okýnko a já se na nic nezmohl. Strašně mě to trápilo, nevěděl jsem co jsem provedl. Když se takhle choval naposledy, mohl za to Adam. Lépe řečeno, moje posedlost Adamem. Jenže teď jsem nic neudělal a nevěděl jsem v čem je problém. Posadil jsem se hned za ty dva, ani jsem radši nechtěl prosit o místo vedle něj. Bylo mi z toho smutno, nechtěl jsem aby se něco takového stalo. Neměl jsem sem vůbec jezdit, bylo by to lepší.

Všiml jsem si Langy co mě probodával pohledem. Byl to takový ublížený pohled, došlo mi že to bude asi kvůli Kanao. I když mi dělalo problém s ním mluvit, nechtěl jsem aby si to dával za vinu. Podíval jsem se z okna a nervózně vydechl. ,,Kanao, kdybys byla tak hodná, chtěl bych sedět s Langou." Zamumal jsem a v odrazu jsem viděl jak se usmála. ,,Jasně, počítala jsem s tím. Hned mu uhnu." Řekla mile a já se trochu pousmál. Začala si sbírat věci, ale když jsem se podíval na Langu abych mu oznámil ať jenom vteřinku počká, prošel s ublíženým výrazem kolem nás a sedl si na sedačky za námi. Překvapeně jsem se na něj koukl skrz mezeru, ale on si zrovna nasazoval sluchátka s pohledem zabodnutým v okně. Kanao mi věnovala stejně překvapený pohled jako já jemu. ,,Ehm, nestalo se mezi vámi něco ?" Zeptala se zaraženě a mě v ten moment polil studený pot. ,,J-Já ani nevím... Kanao...Můžu se tě na něco zeptat ?"

Potřeboval jsem trochu vypnout, takže jsem si nasadil sluchátka. Zaslechl jsem Rekiho jak se chce té holky na něco zeptat, takže jsem s kliknutím na písničku chvíli počkal. Zajímalo mě co tak důležitého řeší, že toho nejsem součástí. ,,No... Ty... Máš přítele ?" Zeptal se a i přes odraz ve skle jsem viděl jak zrudnul. Strašně mě to zabolelo u srdce. Vždyť jí potkal teprve ted, jak si ho mohla omotat kolem prstu tak rychle ?! Eh... Je holka, to bude tím. Setřel jsem si slzu co se mi drala do očí a zapnul jsem si nějakou písničku. Bylo mi jedno co to bylo, ale nechtěl jsem to poslouchat víc.

,,No... Ty... Máš přítele ?" Zeptal jsem se nejistě a ona se na vteřinu zarazila. ,,Ano, už jsme spolu skoro rok, proto jsem jela do Kanady, má tady rodinu, takže s ním pár dní pobudu. Proč ?" Mírně jsem se pousmál. ,,No, chtěl jsem se zeptat...Já, ehm, ještě žádný vztah neměl..." Zabrblal jsem a koutkem oka jsem švihl po Langově odrazu. ,,Jak poznáš že člověk není jen kamarád, ale něco víc ?" Připadal jsem si trochu blbě, ale ona se jen mile usmála. ,,Jde ti o Langu ?" Ušklíbla se a já nabral barvu rajčete. ,,N-Ne ! Teda... No... Co já vím... J-Jak jsi to.." Brblal jsem, ale přerušil mě její smích. ,,Reki, i slepý by viděl ty vaše vzájemné pohledy. Je vidět že ho máš rád a on tebe taky. Nevím jestli si toho všímáš, ale opravdu mu na tobě záleží a to jsem vás doteď viděla jen na prkně. Jestli si myslíš že je to pro tebe jen kamarád, tak by jsi si měl srovnat priority."