Try this✔

42.

Tak teda dneska ještě jedna no... ^^
***
Já, Artur a postupně všichni soutěžící jsme se setkali na takovém menším placu, odděleném od veřejnosti. Jeden z organizátorů nám řekl nějaká ta pravidla a poučil nás o bezpečnosti, jako na každém druhém závodě. Řekl ať si naposledy zkontrolujeme prkna, boty, nebo jiné věci a za pět minut pro nás dojde. ,,Heleme se...To je náš starý známý snowboardista na kolečkách." Ozvalo se za mnou a já si povzdychl. Hlas té gorily bych poznal kdekoliv. ,,Zjistili jsme si o tobě pár věcí...Lango." Řekl a úchylně se usmál. Byl to ten kluk, kterého jsme potkali před restaurací několik dní dozadu. Bylo s ním i pár těch jeho kámošů, ale nebyli všichni. ,,Co chceš ?" Zabručel jsem a nezáživně se opřel o prkno. ,,No přece závodit. Co jiného..."

S Kanao jsme si šli vyhlídnout nějaké to místečko na pozorování, což se nám po nějaké chvíli povedlo najít. Chtěli jsme být u konce, aby jsme mohli sledovat dojezd a zároveň viděli na obří televizi, hlásající pořadí a ukazující záběry z celého závodu. Televizní kamery i fanoušci už byli připraveni na start a já nervózně podupával vedle mlčící Kanao. I na ní šel vidět stres, ale nedávala to moc najevo. ,,Aaah já se zblázním, ať už je to za nimi." Zaklel jsem a ona se tiše uchechtla. ,,Nezapomeň že záleží na slosování. Jedou na dvě poloviny a výsledek se určí podle času a bodů." ,,Jo, já vím..."

,,I kdyby jsme nejeli spolu, vítězí ten s lepším časem a body." Vysvětlil mi a já se jen pousmál. ,,Furt mám neblahý pocit že prohrajete... Co dostane vítěz ?" Zeptal jsem se, i když mi o tom vůbec nešlo. Chtěl jsem se jen předvést abych dokázal, že ježdění na skatu vás nijak neomezuje. ,,Řekni si co chceš ty jako vítěz." Řekl a já se zamyslel. Od těhle hlupáků nic nechci. ,,Fajn, jestli vyhraju, přestanete se kolem nás motat." ,,Fajn, jsi si tím jistý ? Už to nepůjde změnit." Ušklíbl se a i já se pousmál. ,,Neboj, nic od vás nechci." ,,Fajn, tak jestli vyhraju já, tak bude ten zrzek na noc náš." ,,Co prosim ?!"

Z rozhlasu se ozval hlas nějakého chlápka, očividně někoho z moderátorů, a začal žvatlat něco o zahájení. Na té velké televizi se objevily dvě tabule po patnácti kolonkách. Po chvíli mezi nima začala různě problikávat jména a pak se náhodně zastavila. Já, Kanao, ale i většina přihlížejících jsme své pohledy namířili na onu tabulku a hledali známá jména. ,,Artur je v první tabulce s číslem sedm." Prohodila Kanao a já hledal dál. ,,Langa...Langa.. Lan-Ah, tady. Langa je ve druhé jako patnáctý." Řekl jsem a ona zamyšleně kývla. ,,Hm, je poslední... Bude se muset buď hodně rychle dostat z kraje, nebo naopak začít o několik vteřin později než ostatní." Řekla mírně zamračeně a já se na ní nechápavě podíval. ,,Artur je přibližně uprostřed, má možnost výběru trasy a hlavně dobrý rozhled. Langa je ale u kraje, mimo jednu jedinou stopu ve které může začínat, ho taky může rozhodit ten dav. První zatáčka je hned u startu a to se ještě stačí na pravou stranu, kde on začíná. Za těch pár metrů nemá šanci na rychlý rozjezd tak, aby to vytočil bez většího nájezdu, takže by to napálil přímo do těch lidí. To je velká nevýhoda. Jo a nehledě na to, že okraje sjezdovky jsou vždy v nejhorším stavu." Vysvětlila a já nervózně polkl. Bylo by bezpečnější nepospíchat, ale jak ho znám, pokusí se o rychlý start...