Try this✔

38.Probuzení

Ráno jsem vstal na budík, zatímco Langa stále spokojeně spal. Samozřejmě že v půlce toho filmu usnul, ale tak nemám mu to za zlé. Usne opravdu u všeho. Budík jsem si schválně nastavil o půl hodiny dřív, abych si v klidu stihl dát sprchu. V sedm je totiž odjezd autobusu a v osm už má být Langa připravený na nějakém tom zahájení či co. Mám strašný nervy za něj, ale věřím, že to zvládne. Je pravda že v půl šesté ráno jsem už dlouho nevstával, takže mi ledová sprcha bodla. Když jsem se vrátil, tak se Langa stále spokojeně válel v posteli a nevěděl o světě. Vypadal fakt roztomile. Až mi ho skoro bylo líto vzbudit... Skoro.

V klidu jsem si spal, dokud jsem necítil jemné šimrání na tváři. Jen jsem se se zabručením ošil a dál spokojeně ležel. Když jsem ucítil to divné šimrání znova, přetočil jsem se na bok a zakryl si jednou rukou obličej. Z ničeho nic mě ale něco kouslo, doslova. S vyjeknutím jsem se probudil a chytil se za bolavý krk. ,,No konečně. Dobré ráno." Ozvalo se a mě spadl pohled na usměvavého rudovláska, který měl z toho všeho očividně radost. ,,Ty jsi mě kousl ?!" Vyhrkl jsem ublíženě a on se omluvně pousmál. ,,Promiň, ale snažil jsem se tě tu probudit asi deset minut. Mluvení ani pusy na tebe neplatí, tak jsem to zkusil takhle. A zabralo to."

Langa nespokojeně zabručel a fláknul s sebou zpátky do postele. Jak tak na to koukám, asi jsem to s tím kousnutím trochu přehnal... Nevadí. ,,Zlato, ale vstávej už. Nebudeme pak stíhat." Řekl jsem vážně a chtěl se zvednout z postele, ale to se ozvalo takové tichoučké zachrápání a já na něj vytřeštil oči. To už si ale fakt dělá srandu, ne ? ,,Langoooo..." Zabručel jsem si pod fousy a natáhl se přes něj. Začal jsem do něj šťouchat jak do malého dítěte. ,,Lan-go-vstá-vej." ,,Mmmm...."  ,,Nedostaneš dneska žádnou pusu když nevstaneš !" Řekl jsem přísně a on se na mě otráveně podíval. ,,Myslím to vážně, šup z postele." Řekl jsem a pak jsem z něj slezl, protože jsem podle jeho týraného zakňučení poznal, že už se s vylezením z postele smířil. To je fakt jak budit medvěda...

Neochotně jsem se vydrápal do sedu a unaveně si zívl. ,,Vždyť je ještě tma ..." Zabručel jsem a podíval jsem se na již oblečeného rudovláska. Jak může být po ránu tak živý ?! ,,No to sice ano, ale závod nepočká." Chvíli mi trvalo než mi to došlo, ale pak jsem urychleně vyskočil z postele a začal hledat své poblečení. ,,Oteplováky ! Kde mám oteplováky ?!". Panikařil jsem, ale to už mi již zmíněný kus oblečení přistál na hlavě. ,,Uklidni se zlato, máme čas." Řekl s úsměvem a pak došel ke dveřím. ,,Skočím nám pro snídani, v klidu se připrav." Řekl a se zamáváním mi zmizel z dohledu. Jsem strašně rád že jsme spolu, je to jak splněný sen... Nemám čas sakra ! Kde mám ponožky ?!