47.

607 76 10
                                    

Ty zbylé dny volna jsme byli buď na sjezdovce, nebo jen tak s tou partičkou podivínů. Jen tak pro zajímavost, s Langou jsme se dohodli, že o našem vztahu řekneme rodičům až přijedeme. Osobně je to stejně lepší. No a teď ? Stojíme na letišti a čekáme na náš let, což bude za chvíli. ,,Lango, asi by sis měl ještě rychle odskočit. Známe se." ,,Jo jo, už běžím. Vezmeš mi batoh ?" ,,Jasně." Řekl jsem s úsměvem a hned si ho převzal. Langa se k mému překvapení rychle naklonil a dal mi pusu na tvář, pak s úsměvem odběhl a nechal mě stát jak rajče uprostřed letiště. Měl bych si na tohle začít zvykat, Langa se nějak moc vyžívá v tom, aby mě dostal do rozpaků... ,,Heleme se... Dobrý den." Ozvalo se za mnou a já se překvapeně otočil.

Odběhl jsem si na záchod abych pak nemusel a cestou zpátky jsem to vzal kolem obchůdku s občerstvením a vzal jsem nám nějaké bonbóny a bagety na cestu. Pak jsem se vydal najít svého rudovláska, s čímž jsem neměl problém. Jen se mi nelíbilo, že měl jistou společnost.

,,Heleme se... Dobrý den." Ozvalo se za mnou a já se překvapeně otočil. Stála tam ta letuška z minulého letu a já jen zaraženě zamrkal. ,,Dobrý den..." ,,Jaký byl pobyt v Kanadě ?" Zeptala se a udělala ještě pár kroků mým směrem. ,,Jo, bylo to tu super." Řekl jsem s mírným úsměvem a ten její se ještě víc rozšířil. ,,Víš, když jsem viděla jak po mě pokukuješ, myslela jsem že fakt zavoláš." Prohodila a zastavila se přímo přede mnou. Nervózně jsem polkl. Ještě před pár dny bych dal za tuhle situaci ruku do ohně a najednou byl ve mě takový divný blok, který mě nutil panikařit a rychle vypadnout. ,,Sice jsi své šance nevyužil, ale stále máme ještě pár hodin v letadle, kdybys chtěl..." Řekla a prsty mi přejela po tváři. To už na mě bylo moc a tak jsem ucuknul. Chtěl jsem něco říct, ale ucítil jsem ruce na mém pase a chladný dech na mém krku.

,,Reki to moc rád probere se svým přítelem... Oh počkat, to jsem vlastně já ! Takže ne, jestli si chcete užít, najděte si někoho jiného." Zavrčel jsem a majetnicky jsem si k sobě rudovláska přitáhl. Reki byl očividně překvapený, ale kývl na souhlas a své paže také obmotal kolem mého pasu. Ta letuška nás zaraženě pozorovala a nakonec si znechuceně odfrkla. ,,Fajn, s teploušema se stejně netahám." ,,Díky bohu..." Prohodil jsem a ona nasupěně odkráčela pryč.

Nedalo mi to a začal jsem se smát. Langa se ke mě přidal a mi jsme pak chvíli stáli v objetí, než jsme se vydali sednout do letadla a tentokrát i včas. Chtěl jsem posadit Langu k okýnku, ale nakonec jsem se tam na jeho žádost usadil sám. ,,Jsem rád že jsi jel se mnou." Řekl z ničeho nic Langa a já se pousmál. ,,To já taky, myslím že to lépe skončit nemohlo." ,,Souhlasím." Řekl s úsměvem a vtisknul mi drobnou pusu na tvář, následně si hlavu opřel o moje rameno a zavřel oči. ,,Půjdeš spát ?" ,,Asi jo, jsem nějaký unavený." ,,A tentokrát nebudeš tak vyklepaný jako posledně ?" Ušklíbl jsem se nad vzpomínkou, jak byl vykolejený z toho, že mi spal na klíně. ,,Myslím že to dneska přežiju."

***
Máme za sebou pomyslnou první část příběhu. Přijde mi zbytečné tuhle knihu rozdělovat na dvě, takže budu normálně pokračovat ^^ Jinak ještě ohledně vydávání. Skrz maturitu jsem opravdu moc nenapsala. Za ten měsíc jsem si stihla předepsat tak pět kapitol, což je opravdu málo. Navíc, asi za dvě hodiny, odjíždím na menší dovču. Jen nevím jak to bude s internetem, ale snad to půjde. Jestli budu mít čas psát, tak to bude fakt super, ale u tohodle příběhu to vidím na jednu kapitolu za dva dny. (Už předem vás můžu připravit na ✨15+✨ kapči, které mám předepsané 😏). Ovšem právě teď se jdu vrhnout na vydání nových příběhů, takže sledujte můj profil ^^

Try this✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat