Try this✔

33.Pozornost

,,Končím..." Řekl jsem vyčerpaně a doslova se svalil tváří do sněhu. Ta sjezdovka je strašně krátká, normálně by jste to sjeli tak za dvě minuty, ale mě to trvalo sjet hodinu dvakrát. ,,Ale teď už ti to šlo lépe, už nevypadáš jak socha když jezdíš." Řekl s drobným úsměvem a dřepnul si vedle mě. Já jen něco unaveně zabručel. Strašně mě bolí nohy, ale chci si ještě zajezdit. Jen to chce... Menší pauzu. ,,Přemýšlím že bych si to sjel teď párkrát sám. Jsou tam i nějaké menší skokánky, ale to si myslím že jsi malém poznal sám." Zasmál se a já zase zabořil hlavu do sněhu. Langa mě totiž tuhle jízdu ke konci pustil a jel jen vedle, aby mě hlídal. No a mě to jaksi v jednu chvíli ujelo a místo převážení ze strany do strany, se to prkno celé otočilo a já jel z ničeho nic zády ze svahu. Trochu víc z kopce řekl bych... No a najel bych přímo na skokánky, kdyby mi Langa chycením za bundu nezměnil trasu. Hrůza toto...

Nechal jsem Rekiho odpočívat u kraje pod sjezdovkou a sám jsem najel na kotvu. Nemám jí zrovna moc v oblibě, protože to na snowboardu není zrovna moc pohodlné, ale lepší než obyčejná poma. Vyjel jsem na vršek a dopnul si prkno. Pohled na hory je teď úžasný. Bavilo mě to učit Rekiho, ale není nic lepšího, než jeho sladké rty- Teda, chci říct rychlá jízda ! Ts... S úsměvem jsem si poupravil helmu a nasadil brýle, protože v té rychlosti je to prostě lepší. Pak už jsem se jen trochu převážil a nechal se unášet sjezdovkou. Tuhle jízdu jsem bral jen jako "testovací", ale cítil jsem se skvěle. Cítil jsem tlak u nohou, sníh všude kolem mě a rychlost, která rozproudila adrenalin v každém kousku mého těla.

Zrovna jsem si sundal helmu, když jsem zaslechl nějaké dvě holčiny, podle hlasu a postavy bych tipoval tak nějak můj věk, jak na něco nadšeně ukazují. Nerozuměl jsem jim, znělo tak jak francouzština, nebo tak něco. Zadíval jsem se taky tím směrem a donutilo mě to k úsměvu. Langa vypadal na sjezdovce naprosto úžasně. Dělal ladné obloučky, vypadal jakoby tančil se sněhem a když došlo na skoky, doslova letěl. Díky mému místu jsem měl výhled opravdu na celou dráhu, takže jsem o tu podívanou nepřišel ani o vteřinu. Jakmile skočil poslední skokánek, zamířil si to mým směrem. Zastavil takovým tím strašně cool způsobem, kde ten sníh odhodíte v rychlosti do strany. Kupodivu neohodil mě.

Byl jsem trochu udýchaný, ale na druhou stranu strašně šťastný. Ani nevím, jestli mě baví víc snowboard, nebo skate, ale miluju to oboje. Reki se hned vyhoupl na nohy a skočil mi kolem krku, což jsem malém neustál, protože jsem měl přeci jen stále svázané nohy. ,,Jel jsi úžasně !" Řekl nadšeně a v očích mu jiskřilo. ,,Ne, udělal jsem dost chyb, nehledě na to, že jsem jel moc pomalu a-" Reki mě umlčel polibkem, který jsem mu po menším infarktu opětoval. ,,Jel si skvěle. A teď běž znova, ať můžou ty holky dál slintat nad tím, co mám jen a pouze já." Zaculil se a pohledem uhnul k holčinám, co stály kousek od nás a celé rudé v obličeji se chichotaly. Jak si všimly že je pozorujeme, rychle zamířily ke kotvě. ,,Jistě, ale dám ještě tak dvě-tři jízdy a jedeš zase. Nemysli si, že tě nechám celý den flákat."