XXXI.

17 5 0
                                    

Dylon
Uběhl další den a bylo odpoledne. Včera večer jsme si s Elisabeth už nepsali, potřebovala spát a já byl po tom dni docela unavený.
Dneska jsme měli jet s Harperem a Adrianem na sraz, kde jsme čekali na nové muže. Některé Adrian znal a Harper taky, ale nikdy spolu víc jak jednou nespolupracovali.
Seběhl jsem schody, oblečený v černé košili, pod níž jsem skrýval pistoli, spatřil Less, jak si nandavá bundu a Harpera, jenž držel jejich helmy. Adrian byl venku a čekal na mě.
Vyšel jsem ven a popadl svou helmu jenž Adrian držel.
,, Kde je ten sraz?" Zeptal jsem se. Helmu jsem zapnul u krku a nasedl. Less si sedla za Harpera.
,, U Harveyho. Tam se schází často." Přiznal.,, Ale stejně musíme dávat bacha, Štíři jsou všude." Vymysleli jsme přezdívku pro Markovi muže. Štíři. Markovi muži, spojenci, protivníci, to by bylo moc zdlouhavé a tohle se zdálo být jednoduché.
,, To je jasný." Přitakal jsem a zaslechl, jak někdo zabouchl dveřmi. Grace běžela za námi.
,, Snad jste mě tu nechtěli nechat zkejsnout." Zanadávala na nás.
,, Je to nebezpečný a hlavně to není nic pro tebe, jde o domluvu." Řekl jsem, ale ona mě neposlouchala.
,, Nejsem malý dítě, Dylone. Už se o sebe umím postarat a nesnáším, když mě z těchletech debat vyhazujete. Lessa jede přece taky."
,, Grace." Začala.,, My tě nepodceňujeme, ale tohle bys měla nechat na nás." Její oči se změnily. Když mluvila se mnou, jakoby v nich hořel oheň. Ale teď se zchladily, jakoby byly zklamané.
,, Fajn. Tak si jeďte sami." Odsekla a otočila se na potpadku. Less na ni jednou zvolala, ale Grace byla...zklamaná, takže nás neposlouchala.
,, Nemáme čas. Musíme jet, nebo je zmeškáme a prostě už na schůzi nepřijdou." Mysleli by si, že je to žert, takže jsme si museli pospíšit.

Grace
Přestávalo mě bavit, jak mě Dylon pořád hlídal. Copak je mi dvanáct, abych ho musela mít furt za zadkem? A Less...hrozně mě zklamalo, že mě vnímala jako někoho, kdo neřeší schůzky, srazy, konverzování a domlouvání se, že jsem...přítěž?
Na mysl mi přišla máma. A táta. Ten den, kdy jsem vypadla z domu a Dylon musel taky...
Odtrhla jsem se od toho. Byla to minulost, jenž mě doháněla celý můj život. Tolikrát jsem litovala, že musel Dylon se mnou...Byla jsem sobecká a neohlížela se na to, že jsem nebyla plnoletá, tudíž se mnou musel můj bratr jít. Místo toho, aby zůstal s rodinou a převzal byznys.
__________
Harper
Niall, Liam, Colette, Spencer a Paxton doopravdy čekali na místě, kde jsme se měli sejít. Adrian šel dopředu a pozoroval okolí. Pořád jsme očekávali útok od Štírů. Jenže se nic nedělo.
,, Mějte oči na šťopkách." Řekl Adrian a já přikývl.
,, Dlouho jsme vás neviděli. Ale nejste tu všichni." Řekl Pexton a snažil se najít Grace.
,, Není třeba. Nebo snad jo?" Zeptal jsem se a on zavrtěl hlavou.
,, Jestli koukáš po Markových mužích, tak tu nejsou. Prohledali jsme to tu." Řekla Colette. Byla to bruneta s rovnými vlasy, na sobě uplý černý rolák a elastické kalhoty. Za zády měla dlouhou pistoli.
,, Což bych se ani nedivil, kdyby tu byli, ve vaší situaci to je pochopitelné." Promluvil do toho Liam a prohlížel si nás. Svalnatý černovlasý muž, tmavší pleti. Vypadal ještě mohutněji než já nebo Dylon.
,, Přijmeme-li nabídku, jenž zde padla, co z toho? Doufám, že bereš na vědomí, že nejsme charita ale mafie, takže nejsme zadara." Tentokrát se do toho vložil Spencer, ten hlavní mozek organizace. Na některých místech měl světlé, hnědé vlasy, ale povětšinou byly tmavě hnědé. Měl rozbitý ret.
,, Kolik chceš?" Zeptal jsem se.
,, Dva miliony." Povytáhl jsem obočí.,, K tomu přístup ke zbraním a zajištění."
,, Nejsi zrovna skromný." Řekla Lessa a já musel souhlasit.
,, S tím jsi ale musel počítat." Niall byl hubenej a dost vysokej kluk. Ten byl chytřejší než Dylon a já dohromady. Alespoň se nám to vždy snažil dokázat.
,, To zas jo." Řekl jsem.,, To je vše?"
Collete se narovnala.
,, Budeme mít doktora stejně jako vy." Dodala k tomu Colette a já přikývl.
,, Pak to je dohodnuto." William vzal nůž a papír, kde se to sepsalo. Nakonec jsme nastavily dlaně a každý se řízl do prstu. Nakonec se to založilo a na obálku se nalil vosk, do něhož Niall vtiskl prsten.
Less se pořád dívala do stran. Něco se jí nezdálo. Takže něco smrdělo. Vzal jsem prudce nůž a dal jej Niallovi ke krku.
,, Kde jsou?" Zeptal jsem se nasraně. Určitě tu byli. Ten Lessin pohled jsem poznal.
,, Říkali jsme..." Snažil se mluvit, ale opatrně, protože byl nůž natisknutý blízko u krkavice.,, Že jsme to tu prohledali."
,, Nelže, přišli před chvílí." Zašeptala Less a já se trochu uklidnil.,, Musíme vypadnout."
,, Musíme zadním vchodem." Řekl Niall a já odendal kudlu z jeho krku.,, To je rychlá cesta."
Běželi jsme kudy řekl a Liam popadl tu smlouvu. Viděli jsme dveře a otevřeli je. Jenže tam čekalo pět Štírů. Doprdele.
,, Tak do toho." Zasmála se Colette a vytáhla tu dlouhou zbraň. Já měl pistoli s tlumičem a jednu bez.
Lessa nakopla jednoho muže a loktem ho praštila do nosu. Pak vykopla nohu a nakopla jej do hlavy. Já vzal do jedné ruky kudlu a do druhé pistoli. Bodl jsem jednoho muže a druhého jsem postřelil.
Colette začala střílet a my za chvilku měli postřeleny všechny, kteří čekali před vchodem. Teď jsme museli zdrhat k motorkám. Druhá skupina utíkala k autu. Nasedli jsme na motorky a nasadili si rychle helmy.
Ujížděli jsme a Lessa střílela po protivnících. Naštěstí jsme jim zanedlouho utekli z dohledu. Za námi jela "Elita". Takhle si říkali.
Adrenalin se mi nahrnul do hlavy a já si to začal užívat. Bylo mi trochu líto Grace, že s námi nejela...ale nebyl čas.

_________
Dylon
Konečně jsme přijeli do Minhova sídla. Čekali na nás a postupně jsme je chtěli seznámit.
,, Já jsem Colette, je mi dvacet." Představila se bruneta jako první. Grace byla asi u sebe v pokoji. Chápal jsem, že chtěla jet s námi, ale já se o ji prostě bál.
,, Liam. Dvacet osm let." Řekl stručně Minhovi.
,, Já se jmenuju Niall. Věk dvacet čtyři let."Kara přikývla. Nejspíš jí přišel nejinteligentnější, tak, jako všem.
,, Pexton, těší mě." Uchechtl se.
,, Spencer." Řekl a setřel si krev ze rtu.
,, To bude potřeba zašít." Řekla Sasha a dívala se, jak velkou ránu na ústech měl.
,, Když myslíš." Zasmál se. Všichni jsme byli dobře naladěni. Po chvíli vyšla ven i Grace. Měla červené tváře a trochu nos. Ale jen nepatrně, což jsem viděl jen já.
,, Tak tady je." Řekl Paxton a usmál se.
,, Ahoj." Pozdravila ho a na mě ani na Less se ani nepodívala.
,, Abych se přiznal, tak mám docela hlad." Řekl Liam a Kara se usmála.
,, Jídlo je na stole." Řekla a už už by nás tam zavedla.
,, A kde je Roseová?" Zeptal se Spencer, ten s rozseklým rtem.
,, Na ošetřovně. Je po operaci." Řekl jsem a pak už se nikdo na nic neptal.

,, Elisabeth Roseová?"2✔Where stories live. Discover now