,, Elisabeth Roseová?"2✔

IV.

Vyšla jsem do koupelny. Měla jsem za sebou krátkou noc v sídle dvojčat Courtneyových. V koupelně nikdo nebyl, tak jsem se svlékla donaha a raději za sebou zamkla, aby se nestal další incident jako včera večer s Dylonem. Nad tím jsem se zase trochu uchechtla. Pustila jsem na sebe teplou vodu a pak se převlékla do oblečení od Aurory. Černá velká pohodlná mikina, poněvadž Aurora měla větší poprsí než já, elastické dlouhé šedé kalhoty a pak jsem si rozčesala své dlouhé zrzavé vlasy a vyšla ven na chodbu. Adrian pravděpodobně spal, protože měl ještě včera ránu na hlavě. Harperovi vyndávali kulku z ramene, takže bude možná na ošetřovně. A Dylon? U toho jsem nevěděla, tak jsem prostě šla na místo, kde jsem včera večeřela. U stolu seděla dvojčata společně se snídajícím Dylonem.

,, Ahoj." řekla jsem směrem k blonďákovi a posadila se tam, kde včera. Dylon se hned usmál a pozdravil mě. Na talíři měl chleba a míchaná vajíčka.

,, Ahoj Elis." Pak jsem popřála dobré ráno i dvojčatům a podívala se, co na stole mají k jídlu. Nakonec jsem si nabrala to samé, co měl Dylon. Zrovna, když jsem si do pusy strčila žloutek s chlebem, do místnosti vstoupil Harper, s obvázaným ramenem.

,, Harpere." Řekl jeho jméno Caleb a usmál se.,, Tak jak se cítíš?"

,, Jakoby mi vytáhli kulku z ramene a pak to zašili." Řekl znaveně Harper a posadil se vedle Dylona, tudíž jsem zůstala na jedné straně sama.

,, Ahoj." pozdravila jsem ho taky a napila se. Nevěnoval mi moc dlouhý pohled, spíš skoro žádný.

,, Dneska mám v plánu vám ukázat naše zbraně a ukázat vám naši strategii." Prozradil nám Caleb denní program a kousl si toastu. Nejspíš nemá moc dobrou náladu, po té operaci bych se mu ani nedivila. Najedla jsem se a Aurora se zrovna zvedla od stolu. Harper se zvedl také a bezeslov odešel. Potřebuje si odpočinout, řekla jsem si.

,, Zrzka půjde se mnou a ty to můžeš ukázat Dylonovi." Řekla Aurora a já toužila po tom, abych byla s kýmkoli jiným, než s ní.

,, No, já jsem včera řekl Elis, že jí to ukážu." Opáčil na to Caleb a nepatrně na mne mrkl. Asi to bude pěkné kvítko, málem bych se uchechtla. Aurora protáhla obličej, jakoby to čekala.

,, Ona to bez vás chlapů chvíli přežije. Navíc," podívala se na mě.,, Nekoušu, hm?"

Caleb si odfrkl a pohlédl na mne. Byl to ten výraz, který vám řekne: prostě jsem prohrál. Jen jsem se ušklíbla. Pak jsem se zvedla od stolu taky a zamířila do svého pokoje. Chtěla jsem si udělat cop, abych si vlasy nemáchala do obličeje, až budeme...ať už budeme dělat cokoli. Vešla jsem dovnitř a neuvěřitelně se lekla. Na posteli ležel Harper a šklebil se.

,, Co tady proboha děláš?" Zeptala jsem se jej a stále ještě oddechovala po tom infarktu spouštějícím překvápku. Koutek se mu zvedl nahoru a já nevěděla, co mám dělat. Nechápala jsem, co se sakra dělo. Jakobych v uších cítila tlukot svého srdce.

,, Chtěl jsem s tebou mluvit. O samotě, tak zavři dveře." Jen jsem se na něj tak divně dívala, ale nakonec jsem tedy zavřela dveře a pohlédla na něj.

,, Tak? Můžeš mluvit." Oznámila jsem mu to a ikdyž jsem si chtěla sednout, zůstala jsem raději stát. Harper se posadil a ze sedu se zvedl.

,, Caleb vypadá mile, že?" Zeptal se a já neměla nejmenší tušení, kam to bude směřovat. Povytáhla jsem obočí. Jeho neposedné tmavé vlasy byly trochu rozcuchané.

,, Jsem tu teprve den." Řekla jsem jen a zahleděla se na jeho zavázané rameno. Na mysl mi přišla i Grace.

,, I přesto ses mu zalíbila." Odfrkla jsem si.,, Je to někdo, s kým jsem v kontaktu, ale přesto bych byl rád, kdyby ses od něj držela dál." Podivně se na mě díval, jakoby vyčkával, že řeknu to, co by chtěl slyšet. Problém byl, že jsem neměla nejmenší tušení, co by to mělo být.