Italy and Portugal

31. Koncert

A je to tady. Den, kdy se mám s klukama i Luckou objevit na podium před sedmnácti tisíci lidmi. To dám, ne? Ne, nedám.

Rukama jsme si rozpačitě zajela do blond vlasů a vydechla přebytečný vzduch z plic.
„Dom," zasmál se Flo, ale mě rozhodně do smíchu nebylo. „Neboj, to zvládneš. Budu tam s tebou, všichni tam budeme s tebou," dal mi pusu má čelo.

Zrovna jsme se připravovali na koncert. Bylo jen pár minut do odstartování. Davy lidí už byly dávno uvnitř, šlo je slyšet až sem. Já budu zpívat až na konci celého koncertu, takže pohoda. Ne, není to pohoda. Sakra ne.

„Kluci už pojďte," vlítl do místnosti jejich manažer, s kterým jsem se už seznamovala na tom plese. „Zvládneš to, ber to ze srandy," Zašeptal mi ještě Flo a společně s klukama odešli.

Lucka tu se mnou byla a uklidňovala mě, jenže se po chvíli zastavila, když jsme uslyšely hlasy kluků, kteří na podium vlítli jak divoká zvěř.

„Zdar lidi! Jak se dneska mate?" Zakřičel do mikrofonu Adam a najednou se ozval jásot.
„Sakra Adame, neřvi tak," napomenul ho Radim, protože do toho mikrofonu fakt hodně Zařval. „Pfff," odfrkl si Adam a z obecenstva se ozval smích. „Doufáme, že si dnešní večer užijete. Ještě bychom vám chtěli oznámit, že dnes večer není ledajaký, protože nás navštíví dvě, pro nás velmi důležité osoby. Jeden z našich hostů vám i zazpívá písničku," řekl do mikrofonu Florián. „Být vámi, těším se. Slyšeli ji/ho, nechám vás v nevědomosti, zpívat a upřímně? Bylo to fakt božský!" Tohle řekl Viktor. „Tak jo! Jdeme na to!"

I never thought I could miss anyone so damn much.

Dámy a pánové, tohle je první písnička na seznamu jejich alba, která je převážně o nás a našem čtvrťáku na střední. Tohle bylo jejich první album.

But you yes. You mean so much to all of us and you have no idea
We wanted to experience so much with you

Čas plynul a odzpívali několik písniček.

„Tohle jsi pojďte poslechnout," přišel za námi jejich manažer. Poslechli jsme s přišli před podium, ale uvelebily jsme se u stěny vedle bodyguardů, abychom se nemačkaly v tom davu. Pohled nám spadl na kluky, kteří už byly mírně zpoceni, jak hrají, zpívají a skákají.

„Dáme si chviličku pauzu, ale nebojte nikam nejdeme," zasmál se udýchaně Viktor a svalil se na podium, lehl si tam. Adam se šel napít a Flo se ujal slova. „Líbí se vám má košile?" Zasmál se a ukázal na košili obmotanou okolo jeho pasu. Hrklo ve mně. Několikrát se ozvalo
Ano anebo Jo. „Ona není tak úplně moje,"
„Nene! Tak za tohle dostaneš pěkně vynadáno," zasmál se Radim, kterému došlo komu patří, na kom ji už viděl. Z davu se ozvalo Čí je? A to rovnou několikrát.
„Tajně jsem ji ukradl mé přítelkyni," usmál se a pohledem se střetl s mým. Když uviděl můj výraz řekl „Myslím, že si pro tu košili každou chvíli dojde," odmlčel se. „Protože její košile, ty nikomu nechce půjčit. Dokonce ani mně ne," odfrkl si.

Než jsem stihla cokoli uvědomit, šla jsem po nočních schodech přímo na podium. Flo mě s úsměvem pozoroval a mával s košilí, kterou měl v ruce. Rozběhla jsem se k němu a chtěla si vzít košili, jenže ruku vytáhl nad hlavu i s košilí, takže jsem na ni nedosáhla. Natahovala jsem se pro ni, ale bylo mi to prd platné.
Koukla jsem se mu do očí, ve kterých mu hrály pobavené a hravé jiskřičky. Než kdokoli z nás něco řekl, nalepil své rty na ty mé. Před námi se ozvalo několik zalapání po dechu. Upřímně? Bylo mi to teď fuk, já potřebovala svou košili. „Do hajzlu, tak za tohle to stálo," zavrněl mi do ucha. Ještě, že ten mikrofon měl odtáhlý, takže nás nikdo neslyšel. Tiše jsem se Zasmála a zahrabala svuj červenající se obličej do jeho ramene. Flo se zas zasmál mému gestu. „Mám ji tu košili vrátit?" Zeptal se už do mikrofonu Florián. „Hej Florisi, být tebou to udělám," zasmál se Viktor, který se už zvedl a přešel vedle mě. Hravě jsem do něho bouchla loktem a on se zasmál. „Dámy a pánové tohle," ukázal na mě Vik. „Tohle je důvod všech našich písniček v našem prvním albu, o téhle holčině to všechno je. Naše nejlepší kamarádka a Florise přítelkyně Dominique Bianchi," objal mě okolo ramen. „Přesně tak," ozval se Adam.

Florián přiložil ukazováček s palec na mou bradu a otočil si mě směrem k sobě. Něžně mě políbil na rty a pohladil mě po líčku.
„Každopádně košili ti nevracím," řekl do mikrofonu a já ruce zaúpěla, čemuž se zasmál.