Za dva dny jsou tu Vánoce. Naštěstí já dárky nakoupené mám, dokonce už v září jsem je měla všechny. Lucka i já jedeme na Moravu domů k rodinám. Florián a Adam za námi přijedou v ještě na Štědrý den a budou u nás až do Silvestra. Vlastně Adam bude přespávat u Lucky a Flo u mě. Chtěli se jet podívat na Moravu. Mimochodem Adam s Luckou se dali konečně dohromady.
Zrovna jsem měla v plánu jít domů, jako do mého bytu tady v Praze, když jsem uslyšela mně známý hlas. Zajímalo mě, co tady pořád dělá, jelikož já si myslela, že šel domů. Kráčela jsem chodbami školy a po sluchu šla za hlasem. Dovedlo mě to k hudebně. Otevřela jsem pootevřené dveře a vklouzla dovnitř.
Hleděla jsem s otevřenou pusou na Floriána, Adama, Viktora a Radima.
Viktor hrál na bicí a totálně si to užíval. Radim hrál normální kytaru, stejně jako Adam, který ještě chvílemi zpíval. No a Florián? Ten král na svou elektrickou kytaru a zpíval po celou dobu. Na krku mu i vyskakovala žíla. Každý byl zabraný do toho svého. Bylo to úžasný!
Zpívali písničku od The neighbourhood - afraid.
(Video nahoře)
Paid junk honey, your face so sunny, ain't that funny?
All my friends always lie to me, I know they're thinking
Tohle zpíval Florián, ale pak začal
text zpívat Adam.
You're too mean, I don't like you
Fuck you, anyway
You make me wanna scream at the top of my lungs
It hurts but, I won't fight you
You suck, anyway
You make me want to die, right when I
No a pak zase zpíval Florián.
When I wake up, I'm afraid
Somebody else might take my place
When I wake up, I'm afraid
Somebody else might take my place
When I wake up, I'm afraid
Somebody else might take my place
When I wake up, I'm afraid
Somebody else might end up being me
S úsměvem jsem je pozorovala. Ani jeden si mě v příběhu zpívání nevšimli, byly totiž dost zažraní do svých hudebních nástrojů. Jakmile skončili zatleskala jsem jim. Všichni sebou trhli a podívali se ke dveřím, kde jsem stála. Florián rychlostí blesku odložil kytaru do svého pouzdra a přiběhl ke mně.
„Proč jsi mi neřekl, že takhle zpíváte?" Skočila jsem na něho. Chytl mě za stehna a obmotal si mé nohy okolo pasu. „Nevim," Pokročil rameny.
„Vystupujete? Měli byste. Jste suprový, ne to je slabý slovo. Jste dokonalý," jásala jsem a on se nad tím tiše zasmál hrdelním hlasem. Jeho smích ve mně vyvolalo podivné chvění.
„Myslíš?" Zeptal se. „Děláš si srandu? Nemyslím to vím! Napsal někdo z vás už nejsou písničku?" Zeptala jsem se a on kývl na souhlas „Radim a já," „Měli byste je vydat!" Dala jsem mu pusu na líčko a slezla.
Ještě mi zahráli dvě písničky, víc jsem se dala do řeči s Radimem i Viktorem, jelikož jsem ještě mlc neměla možnost je poznat blíž. Vyklubali se z nich suprový kluci. Jsou hodně akční a veselí, solili jeden vtip za druhým.
YOU ARE READING
Italy and Portugal
Teen FictionItalka Dominique se objeví na nové škole, kde potká Portugalce Floriána. Ve škole jsou dvě hlavní skupinky mezi kluky. Začne si s úhlavním nepřítelem svého kamaráda Floriána, začne si s Tomášem, díky čemuž se s ní Florián přestane bavit. Chce, aby p...
